Letošní babí léto je mimořádně štědré k houbařům – košíky se plní a lesy voní podzimem. Vyzkoušejte houbařské recepty od Florentýny!
Sice je zima, i tak je možné jít ve starých sadech na sklizně. A co že to sbírat? Přeci jedlé houby jako je penízovka nebo Jidášovo ucho.
Jak už název napovídá, houba ucho Jidášovo neboli boltcovitka bezová je pojmenována podle podobnosti s lidským boltcem.
Letničky jsou v plném květu, rozkvétá také většina trvalek. Okrasné rostliny však mohou během léta strádat a chřadnout. Co s tím?
Límcovky představují snadnější volbu, jak houby vypěstovat doma. Motivem pro náročnější pěstování žampionů se může stát prostá chuť to zkusit.
Pokud chceme sklízet pěstované houby co nejdříve, jsou piliny jednoznačně vhodnějším substrátem než dřevo. Umožní celoroční sklizeň.
Když najdeme v jarní zahradě pod stromy kačenky nebo smrže, je to radost. V zimě zase mohou překvapit hlívy a penízovky. Jenže houbou je i padlí.
První pokusy s pěstováním hlívy se konaly v 60. letech minulého století v Maďarsku. Nejdříve byla hlíva pěstována na topolových špalcích a pařezech.
Vyskytují se zpravidla jen na některých trávnících. Jsou to malé drobné hnědé houby – jedlé špičky nebo částečně jedovaté strmělky.
Některé z dřevokazných hub vynikají chuťovými vlastnostmi nebo léčivými účinky a také se dají pěstovat. Pokud jsou takto využívány, získávají i pěstitelský přívlastek: dřevní houby.
Z ovocných stromů odstraňujeme plody, které neposlouží jako potrava pro ptáky, tedy především plody mumifikované a shnilé. Také listy, které po opadu zůstávají viset na větvích, se mohu stát zdrojem přezimujících škůdců. Korunu prosvětlíme podle jejího tvaru i stáří stromu.
