Ucho Jidášovo má křupavou chuť a roste celoročně
28. 7. 2022Jak už název napovídá, houba ucho Jidášovo neboli boltcovitka bezová je pojmenována podle podobnosti s lidským boltcem.
Pěstování hlívy ústřičné může být snadné a levné. Jak ji pěstovat na špalcích a využít přitom jednoduchou samozavlažovací nádobu.
Hlívu ústřičnou můžete pěstovat i doma nebo na zahradě. Autor popisuje jednoduchý způsob, při kterém využil samozavlažovací nádobu a špalky čerstvého dřeva. Jak zajistit hlívě dostatek vlhkosti a kdy očekávat první plodnice?
Hlíva ústřičná je chladnomilná houba, která tvoří plodnice brzy na jaře nebo v chladném podzimu.
Na snímku je velký samozavlažovací květináč. Vnitřní nádoba má výše umístěné dno, které je hojně perforované a má i kapsovité prohlubně až ke dnu vnější nádoby. Na převážnou většinu plochy dna jsem umístil bílý hadr na podlahu. Je běžně v prodeji. Je plně umělohmotný a ze spodní nádoby, kam cípem zasahuje, dobře nasává vodu a tvoří na dně široký nasávací knot pod špalky dřeva. Do nádoby jsem na začátku jara umístil sedm špalků o délce 30 cm a průměru 15 cm. Špalky byly z čerstvě poražených stromů a byly naočkované sadbou hlívy ústřičné.
Špalky jsem naočkoval tak, že jsem na oba řezné povrchy dal tenkou vrstvu sadby, překryl ji kolečkem průlinčitého balicího papíru (papír porézní, propustný pro vzduch a vlhkost) a izolepou křížem připevnil ke špalku. Použití izolepy asi není nejvhodnější, ale nic lepšího mne nenapadlo, aby sadba na povrchu špalku držela. Do nádoby se špalky jsem nalil půl litru vody a nádobu překryl PE průsvitnou fólií, aby se uvnitř udržovala vysoká vlhkost vzduchu. Do vnější nádoby pod dno vnitřní nádoby jsem vyvrtal otvor, aby odcházel oxid uhličitý, který se vytváří při růstu mycelia i plodnic a klesá a vyplnil by nádobu a škodil by růstu. Oxid uhličitý z vnitřní nádoby klesá dnem do spodní nádoby s vodou a novým otvorem se vyvětrá ven. Nádobu se špalky jsem nechal v místnosti při teplotě 18–20 °C až do jara, kdy jsem ji dal ven do stínu. Sluneční paprsky i ohřívání nádoby houbě škodí.
Výrazný pokles teploty venku může být pro houbu teplotním šokem. Když teploty v noci klesnou například k 4 °C, může pokles teplot vyvolat fruktifikaci, tedy tvorbu plodnic, jak to u této houby bývá běžné. Na fotografii plodí pět špalků z lípy. Dva špalky jsou z jírovce a topolu a ty neplodí. Asi nejsou dostatečně prorostlé myceliem, protože tvrdší dřevo prorůstá pomaleji. Hlíva ústřičná tedy za tři měsíce na lipovém dřevu vytvořila plodnice.
Při růstu plodnic můžeme přiměřeně dolévat vodu. Plodnice hub rostou podstatně rychleji než rostliny a v době růstu plodnic potřebují vodu, kterou zde dodává knot položený na dně. Když houba tvoří plodnice, žízní po vodě. Další vlny plodnic hlívy ústřičné lze očekávat po výrazném ochlazení na podzim. Během léta by nádoba se špalky neměla být vystavena vyšší teplotě než 28 °C. Podobně lze navázat pěstováním teplomilné letní hlívy, například hlívy plicní nebo miskovité, které tvoří plodnice při teplotách 20–25 °C. Tyto všechny houby vyžadují trvale vysokou vlhkost vzduchu a nejméně 8 hodin bílého světla. Proto je nádoba stále překryta průsvitnou PE fólií.
Pěstování hub vyžaduje dodržovat příslušné agrotechnické podmínky. Mycelium hub prorůstá dřevem nejlépe při teplotě 20–25 °C, ale růst plodnic vyžaduje u každého druhu hub teplotu jinou. Jsou houby letní, podzimní i zimní. Pro pěstování hlív lze zvolit i jiné špalky z listnatých stromů, například javoru, vrby nebo ořešáku vlašského. Raději nedoporučuji ovocné stromy a tvrdé dřevo. Trochu starší špalek z lesa již může být infikován jinou houbou, proto doporučuji odříznout konce špalku.
Je snad zbytečné dodávat, když je princip samozavlažovacího květináče známý, že si každý podobnou samozavlažovací nádobu snadno vytvoří podle svých možností.
Poznámka redakce: Autor článku je autorem patentu na samozavlažování z roku 1982 a také autorem publikace Pěstujeme doma květiny, orchideje, zeleninu, houby, kde princip samozavlažování a způsoby pěstování vysvětluje. Knihu vydalo nakladatelství ČZS Květ v roce 1993.
Vysazujeme několik keřů, aby se navzájem dobře opylovaly, obvykle na vzdálenost tři až čtyři metry od sebe. Lísku můžeme vysadit na jaře nebo na podzim.
Co to je průlinčitý balicí papír?
Dobrý den, ano v článku autor používá netradiční označení „průlinčitý balicí papír“. Myslí tím porézní, tedy vzdušný a propustný balicí papír, který není neprodyšný ani povoskovaný.