Srpen přináší chladnější noci, ranní rosu a první přípravy na podzim. Co ještě vysít, co sklízet a na které záhony už můžeme myslet dopředu?
Srpen přináší chladnější noci a ranní rosu. Sazenice zeleniny pro podzimní sklizeň se lépe ujímají a některé výsevy už netrápí takové horko jako v červenci. Zároveň je čas myslet na to, co bude na záhonech růst na podzim.
Srpnové ochlazení má na zeleninovou zahradu překvapivý vliv. Výsevy už tolik netrápí vysoké teploty a například salát může díky chladnějším nocím lépe klíčit. Naopak lilky a další teplomilná zelenina mohou při chladných ránech zpomalit. Pozornost si zaslouží také plevele. Jejich růst sice zpomaluje, ale některé právě v srpnu kvetou a dozrávají. Nenecháváme je proto zbytečně vysemenit.
Porosty napadá dřepčík, ochranou je netkaná textilie nebo též zálivka studenou vodou, nebo jeho odlákání na výsevy hořčice, kterou nad jiné košťáloviny
miluje. Tam ho můžeme likvidovat buď konvenčními nebo alternativními, bioinsekticidy.
V teplejších oblastech můžeme vysévat pekingské a čínské zelí, čekanku, mizunu, mibunu, rané saláty, špenát nebo ředkev. Ve vyšších polohách už bývá jistější využít předpěstovanou sadbu. Myslíme také na volné záhony. Můžeme je osít zeleným hnojením, například svazenkou, pohankou nebo vhodnou luskovinou. Při výběru ale zohledníme střídání plodin a příbuznost jednotlivých druhů. Půdu bychom neměli nechávat dlouhodobě bez vegetačního krytu.
U pozdnějších odrůd cibule sledujeme nať – jakmile si lehne přibližně u dvou ze tří rostlin, nastává čas sklizně. Cibuli raději podryjeme vidlemi nebo opatrně nadzvedneme, abychom nepoškodili kořeny, zejména u moderních odrůd s mohutnějším kořenovým systémem.
Rajčatům, paprikám a lilkům pomáháme soustředit energii na plody, které ještě stihnou dozrát. U tyčkových rajčat proto můžeme zaštípnout vrcholy a odstranit pozdní květy a drobné plůdky, které už pravděpodobně nestihnou dorůst. Okurky, cukety a patisony sklízíme pravidelně. Včasná sklizeň podporuje další násadu plodů. Postupně sklízíme také kořenovou zeleninu a podle stavu natě přichází čas na cibuli.
Již můžeme sklízet jarní česnek; po sklizni ho sušíme ve stínu a na vzdušném místě.
Volné záhony můžeme začít připravovat na pozdější výsadbu česneku. Půdu podle potřeby zryjeme a doplníme živiny. Zároveň už můžeme přemýšlet o osevním postupu a o tom, kam umístíme podzimní a následné jarní výsadby. Srpen tak na zeleninové zahradě není jen měsícem sklizně. Zatímco jednu zeleninu ještě sklízíme, jinou teprve vyséváme a další záhony připravujeme na podzim.
Foto Ivan Dvořák
Redakčně upraveno a aktualizováno podle článku časopisu Zahrádkář.
Co dělat na zahradě v srpnu? Přinášíme přehled prací v okrasné, ovocné i zeleninové zahradě – od řezu stromů přes výsadbu až po sklizeň.
Sklízíme a zavařujeme ostružiny, maliny, rybíz, provádíme řez ovocných dřevin a věnujeme se množení jahodníku a jiného ovoce.
Květů letniček si s drobnou pomocí užijeme do sytosti po celé léto. Ošetřujeme je podobně jako v červenci: kypřením, pletím, zálivkou.
Fyziologickou skvrnitost (hořkou pihovitost) poznáme na jablku podle tmavších, 2–6 mm velkých, mírně propadlých a hnědavých skvrnek. Jejich vinou plod hořkne.
