Střídání mrazivého a teplého počasí ztěžuje zahradním rostlinám vstup do vegetační sezony. Hrozí, že se předčasně probudí, ale poškodí je teploty pod bodem mrazu. Proto je v únoru chráníme před mrazem i před hřejivým sluncem.
V nížinách chybí nebo taje sníh, který je nejlepší ochranou před mrazem. Mokrá zem pak promrzá hluboko. Rostliny zasazené na podzim přimějí k růstu nejen teplé dny, ale i substrát, který se liší od okolní zeminy. Cibulím tak namrzá podpučí.
Kosatečky či šafrány ještě mají sílu vyrůst a vykvést, ale poté uhynou. Nedostatek sněhu v únoru chybí rašícím rostlinám zjara – jak dřeviny, tak skalničky či cibuloviny, vyžadují hodně vláhy.
Jasmín nahokvětý postupně nakvétá přes celou zimu až do jara
Za bezmrazých dnů začínáme s průklestem a zmlazováním okrasných dřevin. U choulostivějších okrasných dřevin s řezem ještě počkáme. Začínáme také s řezem živých plotů.
Jehličnaté dřeviny můžeme přesazovat se zmrzlým kořenovým balem. Je-li tepleji a sucho, zalejeme stálezelené dřeviny. Odebíráme dřevité řízky z opadavých dřevin.
Kontrolujeme ochranu před mrazy, chvojí na záhonech ještě ponecháme. V teplejších dnech dohlédneme, aby nedocházelo k zapaření rostlin pod přikrývkou a rozvoji plísní. Můžeme začíst se stavbou skalky, abychom ji měli na jaře připravenou pro výsadbu.
Symbolem předjaří jsou sněženky
Pokud jsme na podzim vysadili modřence, hyacinty nebo narcisy do misek na rychlení, umístíme je do tepla. Pravidelně kontrolujeme uskladněné cibule a hlízy, zda nejsou napadeny chorobami nebo škůdci. Za bezmrazého počasí větráme.
Vysadíme hlízy dosen (Canna) do kontejnerů. Po třech týdnech, kdy začnou rašit, je přeneseme na světlo do chladného skleníku.
Ve skleníku či pařeništi vyséváme některé trvalky, jako jsou hledíky, lobelky, máky, šalvěje či zvonky. Zkontrolujeme vloni vysazené trvalky a skalničky. Pokud je mráz povytáhl z půdy, přimáčkneme je. Je-li teplo, tak koncem měsíce můžeme ostříhat suchá stébla trav a stonky trvalek.
Ve skleníku, pařeništi nebo za oknem vyséváme letničky, které pomaleji klíčí či potřebují delší dobu vegetace (hledík, luštěnici, sporýš, šalvěj zářivou a fialu). Též se vysévají voskovky – Begonia semperflorens a Craspedia globosa, jejich kulatá květenství se suší a kombinují s dalšími slaměnkami. Z popínavých letniček vysejeme vilec (Cobea) a černookou Zuzanu – Thunbergia alata. Používáme čerstvý výsevní substrát, abychom předešli padání semenáčků.
Odolné letničky jako jsou štěničníky a šáter, vyséváme rovnou na záhon.
Přezimující muškáty přeneseme na světlejší a teplejší místo v interiéru. Řízkujeme muškáty, molice (Plectranthus), verbeny či lilek (Solanum). Přesadíme řízky fuchsií a přepícháme semenáčky v lednu vysetých muškátů.
Vrcholové řízky muškátů umístíme do substrátu. Teplotu udržujeme v rozmezí 18-20 °C.
Chceme-li si založit nový trávník, začneme s přípravnými pracemi, jakmile rozmrzne půda. Koncem měsíce v bezmrazých dnech vyhrabeme trávník, posypeme povrch prosátým kompostem, anebo speciálním trávníkovým substrátem. Připravujeme si komposty a další organické substráty.
Nezapomeneme na kontrolu ochrany rostlin před zvěří, která by během února mohla poškodit větve či kmeny okusem. Máme-li tu možnost, nabídneme větve z průklestu zvěři tam, kde potravu shání s obtížemi. V předjaří můžeme dobře využít zeminu z krtin, protože má jemnou strukturu vhodnou pro výsev náročnějších skalniček či trvalek. Vyčistíme budky pro ptáky a netopýry.
Foto autor, kresba Z. Sekerková
Krátce před novým vegetačním růstem nastává nejvhodnější období pro přesazování pokojových květin. S prodlužujícím se dnem se aktivují do nové sezony.
Stálezelené keře a trvalky chráníme v předjaří za silných mrazů před intenzivními slunečními paprsky. Z promrzlé půdy nemohou dostatečně přijímat vodu.
Angrešt a rybíz můžeme stále ještě prosvětlovat, ale řez do starého dřeva je nutné ukončit do poloviny února, neboť po tomto termínu již obyčejně začíná proudit míza.
Únor bývá nejstudenějším měsícem, často mrazivějším než leden. Klimaticky jde o poslední zimní měsíc, ač do začátku jara chybí tři březnové týdny. Slunce sílí, zem studí.
Rajčata, papriky, cukety a další zeleninové plody sklízíme průběžně tak, aby je nepoškodily první mrazíky.
