Angrešt a rybíz můžeme stále ještě prosvětlovat, ale řez do starého dřeva je nutné ukončit do poloviny února, neboť po tomto termínu již obyčejně začíná proudit míza.
Po odstranění starých větví vyrůstajících z báze a z půdy je důležité zkrátit všechny postranní výhony keře (všechny větve, které se nemají dál vyvíjet jako kosterní). Tento zásadní zásah provedeme také u korunek stromkového angreštu. Světlá vzdušná koruna je méně napadána hnědým padlím.
Předjarní úprava výhonů rybízu černého, foto Shutterstock
Pro rybíz platí pravidlo, že nesmí příliš zestárnout větve vyrůstající z báze, neboť tím ustává obnova novými mladými výhony ze spících oček. Pro dobrý výnos je podmínkou dobré rozvětvení, kterého dosáhneme seříznutím loňských hlavních výhonů o třetinu, u stromkových rybízů o polovinu a více.
V předjaří nezapomeneme dát k drobnému ovoci – rybízu, angreštu i maliníku a ostružiníku – větší dávku dobrého kompostu.
Keře černého rybízu toto sestřižení nepotřebují, u stromkových je to však nutností, aby nebyly korunky příliš těžké.
Během června mohou v zahradě na ovocných plodinách postupně přibývat příznaky přítomnosti různých škůdců a chorob. Pokud nám zkušenosti a znalosti dovolí, reagujeme na ně.
Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb.
Obecně platí, že pro pěstování rybízu je vhodnější keř, protože většina odrůd černého, červeného i bílého rybízu roste vzpřímeně. U angreštu bych upřednostnil stromek.
Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.
Podzim využijeme pro množení zejména takových druhů trvalek, které kvetou na jaře či počátkem léta. Vysadíme je poté tak, aby stihly zakořenit.
