Angrešt a rybíz můžeme stále ještě prosvětlovat, ale řez do starého dřeva je nutné ukončit do poloviny února, neboť po tomto termínu již obyčejně začíná proudit míza.
Po odstranění starých větví vyrůstajících z báze a z půdy je důležité zkrátit všechny postranní výhony keře (všechny větve, které se nemají dál vyvíjet jako kosterní). Tento zásadní zásah provedeme také u korunek stromkového angreštu. Světlá vzdušná koruna je méně napadána hnědým padlím.
Předjarní úprava výhonů rybízu černého, foto Shutterstock
Pro rybíz platí pravidlo, že nesmí příliš zestárnout větve vyrůstající z báze, neboť tím ustává obnova novými mladými výhony ze spících oček. Pro dobrý výnos je podmínkou dobré rozvětvení, kterého dosáhneme seříznutím loňských hlavních výhonů o třetinu, u stromkových rybízů o polovinu a více.
V předjaří nezapomeneme dát k drobnému ovoci – rybízu, angreštu i maliníku a ostružiníku – větší dávku dobrého kompostu.
Keře černého rybízu toto sestřižení nepotřebují, u stromkových je to však nutností, aby nebyly korunky příliš těžké.
Během června mohou v zahradě na ovocných plodinách postupně přibývat příznaky přítomnosti různých škůdců a chorob. Pokud nám zkušenosti a znalosti dovolí, reagujeme na ně.
Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb.
Obecně platí, že pro pěstování rybízu je vhodnější keř, protože většina odrůd černého, červeného i bílého rybízu roste vzpřímeně. U angreštu bych upřednostnil stromek.
Pro obsah vitamínů, zejména vitaminu C a provitamínu A (karotenu), patří ostružiník mezi cenné ovocné druhy. Pěstování navíc usnadňují beztrnné odrůdy.
Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb. K rozšíření infekce přispěly přestárlé výsadby a staré odrůdy angreštu. Rovněž mírné zimní teploty a nedostatek sněhové pokrývky podpořily četnost výskytu choroby.
