U stálezelených listnáčů (některých kalin, ptačích zobů, cesmín, buxusů,…) není problém s obnovou řezem. Ve chvíli, kdy jsou přerostlé, prostě se do nich více řízne a ony obrostou.
Jinými slovy: Listnáče se řežou se s předpokladem, že se probudí spící očka, i když na keři nezůstane jediný zelený list. S jehličnany je to složitější.
Zejména u tradičních jehličnatých plotových druhů – tůjí (zeravů), cypřišků. Jakmile vytvoří souvislou stěnu, začínají uvnitř natrvalo prosychat. Hustší výsadby jsou tím postiženy dříve. K prosychání uvnitř napomáhají plotostřihy. Vezmou všechny větvičky v jedné úrovni. Ty pak větví jen na konci a vytvářejí hustý zelený kožich.
Bohužel ruční prostříhávání už není obvyklé, ale pro keře je lepší, ty mají zelenou zónu širší. Před větším zásahem je třeba prostřihat do plotu díry – otevřít okna pro slunce.
Vždy je třeba nechat na zkracovaných větvičkách trochu zeleného, aby úplně nezaschla. Pokud toto uděláte a zároveň stromky přihnojíte, začnete je zalévat, stoupá naděje, že se v osvětleném vnitřku plotu probudí nějaká očka, objeví se zelené větvičky i v podpovrchové vrstvě. Ta jsou základem pro další tvrdší úpravy.
Pravidelně řezaný živý plot z blízka v zimě – velké množství pupenů připravených na jaře prorůst
Takový řez u jehličnanů by se dal nazvat řezem na bdící, prorostlé očko. Při úpravách na výšku keře díru vcelku dobře zarostou, platí zde pravidla apikální dominance. Na vrcholu vždycky něco proroste a suchý vnitřek zakryje.
Tvarujeme je dvakrát v roce. V dubnu a pak v období podzimu. Na podzim jsme řezali tak, aby větve z řezu byly k užití na dušičkovou vazbu.
Lépe než cypřišek a zerav na proředění, zpětný řez, reaguje smrk. Vrstvu v které jsou prorůstající pupeny mívá širší.
Smrk ztepilý před jarním řezem
Zásahy mohou být trochu drsnější, ale stejně jako u výše jmenovaných nemůžete dřevinu oholit, aby zůstala bez zelených větviček. Plot můžeme řezat dvakrát za rok. Na konci zimy a v době, kdy jarní větvičky ukončí růst. Sázíme-li delší živý plot, měli bychom dbát na to, aby sazenice byly jednotného původu, nejlépe ze stejného stromu.
Živý plot ze smrku ztepilého při jarním rašení – sazenice různého původu ve směsi
Výjimkou mezi skupinou jehličnanů je tis. Ten je možné upravit velmi tvrdě, obrůstá hojně ze spících oček na celých zbývajících větvích. Opět za předpokladu, že tisům věnujete trochu času, občas je zalijete, přihnojíte.
Radikální řez u tisu keř při správné péči zvládne
Mírnější zásahy děláme v období růstu, v první polovině roku, tvrdé zásahy na konci vegetace, v říjnu, listopadu. Do jara se aktivují a pak i probudí spící očka v silných kmenech.
Obrůstající tvrdě seřezaný keř tisu
Foto autor
Dobře naplánovaná výsadba živého plotu přinese příjemný pocit z vydařeného díla: Plot oživí vzhled zahrady a nejspíš ho hlasitě ocení i ptactvo, které ho osídlí.
Znáte jiný keř nebo strom, který výstižněji než líska symbolizuje přechod mezi zimou a jarem? Ale nejen kvůli tomu se vyplatí lísku pěstovat.
Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu.
Ploty mohou být různé a z různých materiálů. Jednou z možností jak vymezit pozemek je vysadit dřeviny, ze kterých postupně, většinou s lidskou pomocí vyroste přírodní ohraničení.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
