Ploty mohou být různé a z různých materiálů. Jednou z možností jak vymezit pozemek je vysadit dřeviny, ze kterých postupně, většinou s lidskou pomocí vyroste přírodní ohraničení.
Také živé ploty se mohou lišit výběrem dřeviny, výškou, řezem nebo naopak ponechanou bujností. Plot, který jsme viděli při návštěvě Krkonoš, je ovšem naprosto unikátní.
Dovedla nás k němu silnička, kterou snadno přehlédnete, táhnoucí se z údolí Jizery k několika vojtěšickým chalupám mezi zahrádkami, pastvinami, loukami a lesy.
Podivuhodný tvar smrčiny jakoby chtěl napovědět, kolik toho plot pamatuje
„Smrky vysázel můj děda téměř před sto lety,“ vysvětlil Václav Hnyk, jenž o plot pečuje již ve třetí generaci „Po dědovi se staral o plot do svých šedesáti pěti můj otec. Původně byl plot ještě delší, ale část musela být odstraněna, protože měla málo světla.“
O živé rodové dědictví se ve třetí generaci stará pan Václav Hnyk
I tak je stometrový plot úctyhodný. Každoročně musí pan Hnyk, jakmile narostou nové přírůstky, začít s řezem. Původně stříhal plot ručně, dnes používá elektrické nůžky. Nejdříve stříhá ze země a pak nadvakrát ze žebříku. Než je práce hotova, trvá to několik dnů. Stříhat se mohou jen nové přírůstky, maximálně loňské výhony, jinak by mohlo dojít k porušení celistvosti.
Smrky v živém plotě byly zasazeny kolem roku 1920
Na moji otázku k neobvyklému tvaru plotu pan Hnyk odpověděl: „Respektuji přirozený růst smrků. Proto je náš plot jako ty Krkonoše.“
Kmínky stoletých smrčků jsou poměrně útlé, zřejmě kvůli drsnému krkonošskému podnebí a pravidelnému sestříhu
Plot je zelený až k zemi, s mohutným límcem, zvlněný, s pěknými oblinami. Když sem tam větvička začne tvořit nový vrchol, pan Hnyk ji citlivě usměrní a vytvoří se nový faldík.
Unikátní plot s faldíky
Foto autor
Zdroj Zahrádkář 10/2013
Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu.
Sezona sice doznívá, ale díky stromům a keřům, které noční chlad ustrojil do jiskřivého hávu, přichází jedno z nejpůvabnějších období.
Jan Nussbauer z jihočeských Radonic na své zahradě nepoužívá rašelinu ani lehce rozpustná minerální hnojiva a pesticidy. Tento způsob hospodaření bývá v přírodních zahradách pravidlem.
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka
