Hnojením zajistíme rychlý přísun živin na začátku vegetace a následně doplňujeme potřebné živiny. Hnojivý výluh si můžeme připravit také sami.
Výběr hnojiv je velmi pestrý. Obecně můžeme vybírat mezi kompostem, hnojivy statkovými, minerálními či organickými. Taktéž forem je několik, práškové, granule, piliny či hoblinky, roztok nebo výluh. Půda na každém poli, v zahradě či zahrádce je jiná a potřebuje odlišnou péči.
Pokud máme přístup k domácímu slepičinci či trusu od holubů nebo třeba jen ke kopřivám, hnojivý výluh si snadno připravíme do 2-3 týdnu sami na zahrádce.
Na podporu vegetace použijeme domácí hnojivý výluh v odpovídajícím ředění
Z rostlin jsou poměrně dobře dostupné kopřivy, které jsou ideální zejména kvůli vysokému obsahu dusičnanů. Používáme všechny jejich nadzemní části před květem převážně v květnu a červnu, neboť v této době obsahují nejvíce dusíku i stopových prvků.
Kovové nádoby nejsou vhodné. Raději použijeme nádoby z plastů, dřeva nebo kameniny. Nádobu umístíme do kouta zahrady, protože při kvašení vzniká nejen pěna, ale i nepříjemný zápach. Občasné promíchání kvašení urychlí. Po 2 až 3 týdnech přestane tvorba pěny.
Výluh před použitím zředíme v poměru 1:10 až 20, a pak jej použijeme k zálivce. Při koncentraci 1:50 můžeme dobře procezenou tekutinu použít i k mimokořenové výživě.
Na výrobu domácího výluhu můžeme použít například kopřivy
Při použití trusu slepic nebo holubů nádobu naplníme do jedné poloviny trusem, pak ji doplníme vodou a necháme kvasit. Po dobu kvašení občas obsah nádoby promícháme a tekutina je vykvašena asi za 1 až 2 týdny.
Před aplikací takto připravený výluh zředíme vodou 1:10. Přihnojujeme buď po dešti, nebo po důkladném zalití.
Pokud hnojivou zálivku aplikujeme mezi řádky, vystačí toto množství na 5 až 10 m. Poprvé takto přihnojujeme po ujmutí sazenic, když začnou růst. Poté vždy po 10–15 dnech.
Pokud chováme slepice, slepičince využijeme na hnojení
Zálivku z organických hnojiv nejlépe lijeme do jamek hlubokých 8 až 10 cm a do vzdálenosti 10 až 15 cm od rostlin. Při použití do řádků vyhloubíme mezi jednotlivými řádky rýhu.
Foto autor a Shutterstock
Kdybychom nenahradili živiny odebrané pěstovanými rostlinami, drancovali bychom půdu. Ztratila by úrodnost. Hnojit zahrádku je třeba.
Vedle kompostů a statkových hnojiv používáme na hnojení zeleniny na zahradě též minerální, organominerální či organická hnojiva.
Při debatě, jak se daří různým druhům zeleniny, se mě zahrádkář zeptal, proč má pořád tak bídnou mrkev, když ji správně dává až druhý rok po hnojení hnojem.
Mnozí začínající pěstitelé se domnívají, že výživu zahradních rostlin obstarává příroda a že není třeba se jí více zabývat. Vždyť rostliny plodí i bez použití hnojiva.
Setí a ani sázení sazečky cibule kuchyňské dříve než v polovině května může ohrozit nálet květilky cibulové. Její larvy působí na cibuli velké škody. Poškozuje i pórek a některé okrasné cibuloviny. …
