Při debatě, jak se daří různým druhům zeleniny, se mě zahrádkář zeptal, proč má pořád tak bídnou mrkev, když ji správně dává až druhý rok po hnojení hnojem.
Popisoval, jak je mrkev malá. Napadla mě otázka: „A hnojíte ji?“
„Ne, to ne, vždyť se mrkev hnojit nemá, proto se dává do druhé trati…“
Ale to je trochu jinak. Ono by se mělo i ve druhé a třetí trati hnojit, ale ne hnojem.
Postupem času člověk přišel na to, kolik která rostlina potřebuje živin k tomu, aby dala solidní úrodu. A tak se pro jednotlivé plodiny dají doporučit konkrétní dávky konkrétních živin.
Bez přihnojení minerálními hnojivy by člověk musel s předstihem dávat mnohem větší množství hnoje, aby po roce pěstování košťálovin nebo brambor, okurek a tykví zůstalo v zemi ještě dost živin na další rok pro další plodiny. První plodina si odebere více než 70 % přístupných živin.
Zelí a další košťáloviny jsou největšími žrouty živin v zahradě
Základem hnojení je hnůj nebo alternativní živný kompost. Pokud není, vyplatí se do výsadbové jamky přidat substrát typu B. Zapravujeme ho do půdy na podzim nebo časně zjara.
40–60 kg hnoje na 10 m².
Asi 3 týdny před výsadbou či výsevem: 0,2 kg N, 0,125 kg P2O5, 0,24 kg K2O. Doporučený poměr živin 8:5:10. Vhodná jsou hnojiva typu Cererit se stopovými prvky apod.
Asi 50 kg hnoje na 10 m².
150 g N (+ asi 60 g N ve vegetaci), 125 g P2O5, 200 g K2O, poměr 8:5:10.
Během vegetace se může přihnojit dvakrát (2×40 g N). Při základním hnojení potřebuje dodat hořčík 50 g MgO.
Asi 50 kg hnoje na 10 m².
Dále 250 g N (+ asi 40 g N během vegetace), 100 g P2O5, 250 g K2O – poměr 5:2:5.
Také kedlubny prověří dostatek živin v půdě
30–50 kg hnoje na 10 m².
250 g N (+ asi 40 g N ve vegetaci), 100 g P2O5, 250 g K2O – poměr 5:2:5.
40–60 kg hnoje na 10 m².
0,25 kg N (+ asi 40 g N ve vegetaci), 100 g P2O5, 250 g K2O – poměr 5:2:5.
Bez předchozího vyhnojení hnojem, možno přidat do jamky živný kompost, substrát, přihnojit na plochu asi 150 g N, 75 g P2O5, 20 g K2O , poměr 9:4:12.
Petržel odrůdy Hanácká
Bez organického hnojení!
Množství živin na 10 m²:
Mrkev: 60–80 g N, 27 g P2O5, 133 g K2O, vše najednou.
Petržel: 80–100 g N, 27 g P2O5, 100 g K2O, vše najednou.
Celer: 100–120 g N, 27 g P2O5, 133 g K2O, vše najednou.
Hnůj či živný kompost 50 kg.
Minerální hnojiva na 10 m²:
Rajčata: 100–120 g N, 45 g P2O5, 133 g K2O.
Paprika, lilek: 100–120 g N, 45 g P2O5, 133 g K2O.
Okurky, melouny, tykve: 90–110 g N, 28 g P2O5, 160 g K2O.
Bez organického hnojení, na 10 m²:
Salát, kozlíček polníček: 60–70 g N, 25–30 g P2O5, 60–80 g K2O.
Čekanka na rychlení: 60 g N, 15 g P2O5, 100 g K2O.
Endivie, eskariol: 70–80 g N, 30–35 g P2O5, 80 g K2O.
Špenát setý: 50–70 g N, 25 g P2O5, 100 g K2O.
Mangold: mangold je vlastně listová řepa, hnojí se tedy i organickými hnojivy v množství cca 50 kg hnoje nebo jeho náhrady na 10 m² + 100 g N, 30 g P2O5, 100 g K2O.
Endivie připravená na vybělení
Jedlá řepa, tuřín: do 50 kg hnoje či alternativy, 70–90 g N, 24 g P2O5, 85 g K2O.
Ředkvičky, ředkve, vodnice, černý kořen: 40–60 g N, 20 g P2O5, 75 g K2O.
Cibule, pažitka: 140 g N, 40 g P2O5, 122 g K2O, 18 g MgO, doporučit lze sírany pro doplnění síry.
Česnek: 80–100 g N, 30 g P2O5, 100 g K2O, též vhodné sírany.
Pór: 80 g N, 18 g P2O5, 83 g K2O, 10 g MgO.
Někomu výše zmíněné dávky mohou připadat jako nesmyslné přehnojování. Ale když si člověk uvědomí, že za sezonu
musí přece vnímat potřebu vrátit půdě, co mu dala.
Košťáloviny, tykvovité, rajčata, papriky, plodiny první trati, jako by s tím počítaly. Nechají budoucí kultuře druhé trati opravdu hodně málo na to, aby bez pomoci pěstitele neživořila. Čím hůře se postaráme o zeleniny první trati, tím lepší péči bychom měli věnovat plodinám následným.
Foto autor
Vedle kompostů a statkových hnojiv používáme na hnojení zeleniny na zahradě též minerální, organominerální či organická hnojiva.
Lednový plán celosezonního pěstování zeleniny, v němž si ujasníme, jak budeme střídat druhy a doplňovat živiny do půdy, nám může přinést novou zkušenost i pěknou úrodu.
Před blížící se zimou připravujeme zahradu na dobu vegetačního klidu a odpočinku. Sklízíme zeleninu, záhonům doplníme živiny.
Košťáloviny odčerpávají z půdy velké množství živin, které jsou pro pěstování květáku, brokolice, zelí a dalších brukvovitých nezbytné.
Roztál-li sníh z trávníku, včas ho přehrabeme a zbavíme zbytků listí, aby mohly později vykvést drobné cibuloviny v něm vysazené: sněženky, ladoňky a krokusy. V zimě se zpravidla výrazně projeví, pokud je trávník zamechovaný.
