Letničky jsou v plném květu, rozkvétá také většina trvalek. Okrasné rostliny však mohou během léta strádat a chřadnout. Co s tím?
Levanduli se velmi dobře daří na sušších místech, ale někdy začnou lístky od báze výhonů zasychat a postupně opadávat. Při bližší prohlídce jsou na zelených lístečcích viditelné drobné hnědé skvrny, které mají světlejší střed. Jejich původcem je houba Septoria lavandulae.
Většinou není nutná fungicidní ochrana, ale pokud používáme k zálivce postřikovače, kapkami vody jsou rozšiřovány spory houby, které způsobují další skvrnitosti a keříky levandule ztrácejí svou okrasnou hodnotu. Houba se tak přenáší i osivem.
Pokud se na listech šalvěje, zejména za vlhkého počasí, tvoří na líci pouze nažloutlé, postupně hnědnoucí skvrny a listy odumírají, je šalvěj napadena plísní Peronospora lamii. Na rubu listů v místě skvrn se tvoří rozmnožovací orgány. Pokud onemocnění plísní zjistíme hned při prvních příznacích, stačí když napadené lístky odstraníme. Pokud pěstujeme šalvěj jako okrasnou rostlinu, provedeme ošetření proti plísním na okrasných rostlinách.
Plísně nás mohou nepříjemně překvapit také u dalších druhů okrasných rostlin, jako jsou netýkavky, růže, krásnoočka a mnoho dalších. Symptomy plísní lze někdy zaměnit za napadení háďátky, která způsobují na napadených listech a především na bázi výhonů hnědé skvrny ohraničené listovými žilkami. Častěji se vyskytují u trvalek, případně u mladých okrasných dřevin.
Trvalkový záhon vytvořený pouze z nešlechtěných domácích rostlin; foto A. Baroš
Krásné teplé počasí se silnými rosami podporuje výskyt padlí. Padlí se vyskytuje pouze na živých pletivech rostlin. Mezi nimi lze nalézt druhy, které mohou napadat mnoho druhů rostlin, například padlí jiřin Golovinomyces orontii. Nejprve vytváří bělavé kruhovité skvrny na listech. Následně pokrývá stonky, květenství a listy bílým, souvislým, rychle se rozšiřujícím povlakem. Tento povlak postupně šedne a pletivo pod povlakem hnědne. Může následně i zasychat.
Některé hostitelsky specifické druhy se vyskytující pouze na určité rostlině, například padlí Erysiphe ulmariae, které napadá pouze tužebník jilmolistý. Jiné druhy rostlin nenapadá.
Proti padlí lze použít přípravky obsahující síru či hydrogenuhličitan draselný nebo klasické fungicidy. Napadení padlím se bohužel nevyhnou ani balkonové rostliny, např. sporýše neboli verbeny či petúnie.
Pokud šalvěj používáte jako bylinu, na její ošetření nejsou povoleny žádné přípravky.
Napadení padlím bývají mnohé okrasné rostliny, z nichž některé jsou současně i léčivé. Například na listech šalvěje jsou viditelné nejprve drobné kulaté skvrny pokryté bělavým povlakem, které se velmi rychle rozšiřují na další části rostliny.
Padlí na šalvěji; foto I. Šafránková
Kromě padlí mohou rostliny trpět vadnutím jednotlivých výhonů, žloutnutím olistění a následně odumřením celé rostliny. Původcem mohou být například půdní houby rodu Pythium či Phytophthora. Jedná se o závažné onemocnění hnilobou u kořenů a kořenových krčků, zvláště pokud rostlinám dopřáváme hodně vody. Podobný symptom, ale v sušším substrátu, může způsobit i jiná houba, např. Rhizoctonia solani.
Na výhonech některých trvalek, například na šalvěji či u podzimních astřiček neboli hvězdnic Aster novi-belgii, můžeme nalézt chomáčky bílé pěny. V ní jsou před vnějšími vlivy ukryty světle zbarvené larvy, které sají šťávu z rostlin. Jejich původcem je pěnodějka Philaenus spumarius, která stejným způsobem napadá asi 170 druhů rostlin. Pokud se pěny chceme zbavit, postačí ji spláchnout proudem vody.
Pěnodějka obecná; foto Shutterstock
Jedná se o hmyz se široce oválným tělem. Během roku má jen jednu generaci. Dospělci jsou různě zbarveni od světle žluté nebo hnědé až po tmavou barvu. Dospělý jedinec dorůstá velikosti až 10 mm.
Pěnový obal nymfy pěnodějky; foto Shutterstock
Pokud jste si na jaře koupili okrasné keře v kontejnerech a vysadili je, mohou se nyní na listech rododendronů, azalek, bergenií, brslenu a mnoha dalších objevovat obloučkovitě vykousané okraje. Jejich původcem jsou černí brouci lalokonosce (Otiorhynchus sulcatus). Zatímco brouci okusují nadzemní části, jejich larvy, které mají na svědomí závažnější škody, se živí v podzemí jemnými kořínky a kořenovými krčky.
Lalokonosec na rododendronu; foto Shutterstock
Brouci lalokonosce jsou velmi plaší a jejich velikost je okolo 3 cm. Na rostlinách se objevují až po setmění. Při ohrožení padají na povrch půdy. Brouky se můžete pokusit večer sbírat.
Larvy mají bílou barvu a jsou veliké 2 cm. Zbavit se jich není snadné. Chemické přípravky proti larvám mají slabý účinek, protože stěží pronikají až ke kořenům rostlin, kde larvy žijí. Výjimkou je parazitická hlístice (Heterorhabiditis), kterou aplikujeme ale až koncem léta. Podmínkou dobré účinnosti je totiž trvale vlhká půda o teplotě 15–20 °C.
Foto autorka, A. Baroš, Shutterstock
Listy některých druhů stálezelených, dobře rostoucích pěnišníků se v září, někdy koncem srpna, začnou zbarvovat do žluta, případně ve větší míře opadávají.
Houby jsou ze všech původců chorob rostlin nevýznamnější. Způsobují přes 80 % všech závažných chorob rostlin.
Vysoké denní teploty a chladno v noci podporují rozvoj padlí. Najdeme ho na listech nejrůznějších okrasných rostlin.
Od počátku léta se klásky levandule barví do fialové, růžové, modré i bílé. Vázané do copu, věnečku nebo kytice zdobí byt celou zimu. Podívejte se, jak na to.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
