Co je dobré vědět o padlí a jiných parazitických houbách na zahradě

22. 8. 2020

Houby jsou ze všech původců chorob rostlin nevýznamnější. Způsobují přes 80 % všech závažných chorob rostlin.

Neobsahují chlorofyl, proto se musí živit saprofyticky – na mrtvé organické hmotě, „hniložijně“– nebo paraziticky, tedy cizopasně.

Parazitismus může být obligátní – parazit má k dispozici jen živé tělo hostitele, nebo fakultativní (saproparazitní) – houba parazituje jen příležitostně a jinak žije i saprofyticky.

Padlí na révě; foto archiv

Houby se skládají z vláken (hyf), které se spojují ve spleť vláken (podhoubí, mycelium). Na něm se tvoří výtrusy (spory) a to buď přímo na hyfách, nebo ve speciálních plodničkách či plodnicích, které jsou známé u hub, které sbíráme v lesích, nebo například u dřevokazných hub.

Choroby houbového původu se nazývají mykózy. Celkem je známo na 1,5 milionů druhů hub, z toho fytopatogenních – schopných vyvolat onemocnění rostlin – přibližně 10 000. V České republice jich je takových významných jen (!) několik set.

Listy cukety napadené padlím

Padlí na cuketě

Které houby škodí v zahradě

Padlí

Padlí na rajčeti

Mezi významné parazity zahradních plodin patří houby vřeckovýtrusé (Ascomycota), početná skupina mikroskopických hub (mikromycet), ke kterým patří i desítky původců závažných chorob rostlin. Ty můžeme nalézt na téměř deseti tisících druhů rostlin.

Jedna z nejrozšířenějších skupin je označována jako padlí. Na rostlinách se projevují většinou jako bílé moučnaté povlaky. Proto se jim lidově říká moučenky či moučnivky a slovensky múčnatky.

Na těchto povlacích se někdy tvoří drobné tmavé plodničky. Jedná se o obligátní ektoparazity, tzn., že nemohou existovat bez hostitelských rostlin a odčerpávají živiny pouze z povrchových buněk hostitelských rostlin, do kterých pronikají prostřednictvím speciálních přísavek – haustorií.

  • V žádném případě padlí nepronikají hlouběji do rostlin, a proto je bezdůvodné likvidovat celé napadené rostliny, jak je někdy doporučováno.

Padlí, oproti většině ostatních hub, mají jiné požadavky na prostředí. Nevyhovuje jim vlhko a chladno, ale dávají přednost suchu (nebo střídání sucha a krátkodobého ovlhčení) a kolísavým teplotám. Proto se většinou vyskytují až od druhé poloviny léta.

Padlí se může vyskytovat na mnoha zahradních rostlinách: révě vinné, angreštu, jabloních, broskvoních, jahodníku, okurkách a dalších tykvovitých rostlinách, hrachu, petrželi, mrkvi, trávách, na řadě okrasných rostlin (růžích, astrách, begoniích, sedmikráskách, zvoncích, gerberách, slunečnicích, afrických fialkách, aj.) a na mnoha dalších rostlinách.

Kadeřavost, puchrovitost, hniloby…

Strupovitost na plodech hlohyně

Strupovitost hlohyně

K vřeckovýtrusým houbám patří i původci kadeřavosti broskvoně, puchrovitosti slivoní, modrých (penicilinových) hnilob nejrůznějších hlíz, plodů a cibulí, bílých (sklerotiniových) hnilob, moniliniových hnilob a moniliniové spály, skvrnitostí listů višně, třešně, růží, a jahodníku, sypavek jehličnanů, verticiliového vadnutí, septoriových skvrnitostí celeru, rybízu a rajčete, antraknózy hrachu, hnědnutí listů ořešáku, strupovitostí jabloně, hrušně, peckovin a hlohyně, plísňovitostí trav, sazovitosti jádrovin a řadě dalších chorob.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

22. 9. 2020

Tipy k výsadbě cibulovin: skalky, záhony, trávník, truhlíky, růže…

Konec září a také měsíc říjen jsou nejdůležitějším obdobím pro výsadbu cibulovin do trvalkových záhonů, skalek, květináčů a truhlíků pro jarní a předjarní radost z květů. Nezapomeňme přitom na výsadbu ve skupinkách.

zobrazit další rady a tipy