Václav Větvička vzpomíná na vůni malin, rybízových zavařenin i zajímavou historii názvů rybízu. Letní fejeton plný botaniky a nostalgie.
Botanik Václav Větvička se zamýšlí nad původem názvu měsíce června. Souvisí s červenou barvou, červy nebo larvami v třešních?
Máj, – vyženem včely v háj! Václav Větvička vás vezme na včelí pastvu do korun jehličnatých stromů a prozradí tajemství vzniku lesního medu.
Existuje skutečně černá růže, nebo je to jen sen šlechtitelů? Václav Větvička vás provede světem rostlin, které mají „černou“ v rodném listě.
Proč je řez stromů „na babku“ spíše oddalováním konce než řešením? Václav Větvička se zamýšlí nad estetikou a dopady drastického ořezu korun.
Proč naši předkové viděli raději vlka na dvorku než slunce na obloze? Přečtěte si poučné povídání botanika Václava Větvičky.
Fejeton Václava Větvičky o ibišku neboli ajbiši – rostlině s bohatou historií, mnoha druhy a překvapivými příběhy.
Smil není jen rostlina, ale i kousek české historie. Václav Větvička vzpomíná na setkání se smilem, smilkou i slaměnkami a odhaluje jejich botanické zajímavosti.
Jeteloviny fascinují nejen zemědělce, ale i botaniky – a zvlášť Václava Větvičku. V jeho osobitém letním zamyšlení nad krásou a významem jetelů najdete botanické zajímavosti, jazykové hrátky i poetický nadhled.
Botanický svět Václava Větvičky, tentokráte představí Třeboň – oblast mokrých luk, pasoucích se koní i květin s pozoruhodnými jmény.
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
