Domů » Zahrada » Rady » Píše Václav Větvička » Václav Větvička o tajném životě včel v korunách jehličnanů

Václav Větvička o tajném životě včel v korunách jehličnanů

To by nám či přímo mně včelaři dali, kdybych vyháněl včely v háj, rozumějte na pastvu, až v máji! Na lískách, olších i vrbách se včely pasou od předjaří. Pampelišky, jak říkal skvělý lesník a dendrolog Mirek Kučera všem podrostovým bylinám, tentokrát vynechám a budu se držet svého dřevěného kopyta, tedy stromů a keřů. V předjaří se včely poprvé napásly, na jaře jim ovocné stromy včetně trnek na mezích otevřely svou dlaň, respektive květy. K dispozici měly i jírovce. (U nás po ránu stavěli barikádu z rozkvetlých kaštanů při květnové revoluci přece, jak to popsal Mistr Jaroslav Seifert).

Skrytá jarní pastva v korunách konifer

Jenže já jsem teď vůbec neměl na mysli notoricky známé a bzučící dřeviny, které hrají přímo hymnus v orchestru poletujících včel. Uvědomil jsem si totiž, v jakém „stínu“ kvetoucích rostlin stojí jehličnany a konifery. Přitom i na nich se včely dokážou úžasně napást, zvláště v květnu. Samozřejmě, že takové vyhnání včel do jehličnatého lesa probíhá časově různě, nejčastěji podle nadmořské výšky. Obecně však můžeme květen považovat za hlavní pastevecký měsíc. Včely sbírají zejména pyl, kterého jehličnany produkují nadbytek. Jejich“ milostné“ hrátky totiž závisí na větru a ten zrovna spolehlivým „reprodukčním“ partnerem není. Jehličnaté stromy proto pylem doslova plýtvají.“

Který pyl z jehličnanů včelám (ne)chutná?

Z mých zkušeností ale vím, že včelám nechutná každý „jehličnatý“ pyl. Třeba jedlový pyl popisuje jedna včelařská příručka, či spíše učebnice, jako velice suchý, takže ho včely těžko sbírají a musí ho nejprve zvlhčovat. O borovici se v téže knize dočteme, že kvete koncem května a poskytuje včelám velké množství pylu nevalné ceny. V máji se včely mohou napást i na modřínovém pylu. Ačkoliv sám přicházím často do styku s tisem, málokdy jsem na něm pasoucí se včely shledal. Přičítal jsem to jeho jedovatosti, ale včelaři mě z tohoto omylu vyvedli, protože tis prý poskytuje velké množství pylu. Tuto „mnohost“ mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. Když samčí tisy kvetou naplno a foukne do nich vítr, oblaka tisového pylu tvoří hotovou mlhu, která nesvědčí nejen alergikům, ale celému širokému okolí.

Ostatně v této době nemusíme chodit ani do lesa nebo do parku, protože každou louži žlutě nacukruje pyl z jehličnanů. Když jsem připravoval obrazovou knihu o řece Vltavě, pan fotograf Rendek mi dodal obrázky hladiny Vltavy zadržené nad orlickou přehradou kousek od Orlíka, kde kresba pylu na hladině vypadala jako surrealistický obraz.

Když z jedle prší mšičí medovice

Jednou takhle zjara jsem zjistil, že z jedle ojíněné v Botanické zahradě Univerzity Karlovy prší. Mšičí medovice. Ačkoliv se považuji za poučeného laika, v takové míře jsem invazi mšic nikdy neviděl. Jsem poučený natolik, že včely se nejen pasou na pylu a nektaru, ale nepohrdnou ani jiným „medem“, než je ten z květů. Někdy se dokonce takzvaný lesní med skládá výhradně z medovice. Až do kůrovcové kalamity, a to jak v devatenáctém, tak ve dvacátém a jedenadvacátém století, představoval převládající lesní med právě medovicový med ze smrků. A do toho mi začalo pršet z té americké jedle ojíněné, pouhých deset minut od pražského Václavského náměstí. Pršelo natolik intenzivně, že na přilehlé cestě vzniklo doslova mokré kolo a padající kapky se daly chytat přímo do dlaně.

Co je to spadek neboli páď?

Medovice v širokém slova smyslu může být a je dvojí. Za prvé existuje medovice výhradně živočišného původu, kterou označujeme jako spadek nebo páď. Medovice v užším slova smyslu má čistě rostlinný původ bez spoluúčasti hmyzu a v minulosti se jí také říkávalo medná rosa. Na jedli v botanické zahradě úřadovala početná kolonie mšic, která sála z jedle mízu. Přidám zase citaci, podle které je spadek výsledek metabolických přeměn v zažívacím ústrojí hmyzu. Jsou to exkrementy, kterých se mšice zbavují. Pokud žije na stromě mnoho mšic, exkrementy padají v drobných kapénkách k zemi, kvůli čemuž vznikl název spadek nebo páď, anebo na spodních listech vytvářejí souvislé povlaky.

Háček je v tom, že mšice to dělají proto, aby získaly především bílkoviny. Nadbytečné cukry proto vypouštějí a ty pak lákají další hmyz včetně včel, které medovici zpracují na medovicový tmavý med, v našem případě takzvaný lesní med. Mlsání medovice, nebo spíše pastva na ní, představuje další z důvodů, pro které včely v háj ani vyhánět nemusíte. Najdou si ho samy.

Foto Shutterstock

Související články

růže růže Hugova růže sérská

Václav Větvička a růže Otce Huga

30. 5. 2024

Růže Hugova stojí jisto jistě za pozornost. Je velmi netypická a dokáže zahradu krásně rozzářit. Přitom je ještě nenáročná na pěstování.

číst více

březen bříza bříza bělokorá pyl Šumava

Václav Větvička o březnovém pylu bříz

21. 3. 2023

Zkušený palynolog nebo paleobotanik dokáže vyčíst z pylu bříz, ale nejen z něj, kapitoly o dějinách a vývoji flóry na Zemi.

číst více

buk duben

Václav Větvička o dubnových bučinách a proměně v listožrouta

1. 4. 2021

Jarozvěsty může být kdeco a kde kdo. Už vícekrát jsem prohlásil, že první vlaštovka jaro nedělá a že za toho prvního posla mám budníčka menšího, známého cilp-calpa, a za definitivní potvrzení jara pak…

číst více

březovník obecný březový dehet bříza bříza bělokorá kozák březový

Václav Větvička o bříze v březnu: Nevěsta zahrad

3. 3. 2020

Na břízu se dívají našinci nejčastěji z hlediska svých zájmů, profese, užitečnosti nebo užitkovosti, vzhledu a tak dokolečka.

číst více