Fejeton Václava Větvičky o ibišku neboli ajbiši – rostlině s bohatou historií, mnoha druhy a překvapivými příběhy.
Smil není jen rostlina, ale i kousek české historie. Václav Větvička vzpomíná na setkání se smilem, smilkou i slaměnkami a odhaluje jejich botanické zajímavosti.
Jeteloviny fascinují nejen zemědělce, ale i botaniky – a zvlášť Václava Větvičku. V jeho osobitém letním zamyšlení nad krásou a významem jetelů najdete botanické zajímavosti, jazykové hrátky i poetický nadhled.
Botanický svět Václava Větvičky, tentokráte představí Třeboň – oblast mokrých luk, pasoucích se koní i květin s pozoruhodnými jmény.
Nebo že by bylo výstižnější Stromové růže? Ale kdeže! Následující řádky budou o růžových stromech, rododendronech.
V dubnu jsem jako malej kluk nedočkavě vyhlížel, kdy naše ředkvičky začnou červenat, Ať byly ještě ocáskově tenké, zpravidla jsem neodolal a zkusil je zakousnout.
Střemchy ještě mají čas, vyhlížejí jaro ukryté v pupenech a poupatech stejně, jako jejich div ne stejnojmenné sestry třešně.
Konec ledna a začátek února v „mé“ botanické zahradě tradičně znamenal období náročných, téměř technických prací – čas přesazování palem.
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
