Domů » Zahrada » Rady » Píše Václav Větvička » Václav Větvička o červnu aneb jak vznikl název měsíce

Václav Větvička o červnu aneb jak vznikl název měsíce

Léta, půl života, možná ještě déle jsem byl přesvědčen, že červen souvisí s barvou, s červenými květy – ale třeba i s červenajícími třešněmi, těmi ranými, nebo opožděnými májovkami. Májovkami z rodu Prunus, ergo Prunus avium, šlechtěnými, nikoliv s romány Karla Maye. A že následující měsíc je pojmenován jako nový červen nebo malý červen podle vzoru Týn – Týnec, hrad – Hradec, Kácov – Kácovec. Že to náš jazyk umí tak úžasně, že vyjádří koncovkou i kvalitu nebo novou realitu.

Když čeština nepotká latinu

Možná čeština něco odkoukala z latiny či řečtiny, které mají podobné možnosti v koncovkách, například „opsis“. Ta znamená v podstatě vzhled nebo podobu. Třeba Thuja a Thujopsis nebo Cardamine a Cardaminopsis. Thujopsis se podobá túji, rodu Thuja. Jenže čeština to moc nedodržela právě v případě túje, tedy zeravu. Očekávalo by se, že Thujopsis bude k zeravu připodobněn jako zeravec. Jenže ne. My botanici a kytkožrouti jsme vymysleli, že Thujopsis bude po našem zeravinec. Vloudily se tam hlásky i a n. Očekávaný zervec byl totiž odvozen od zeravu v době, kdy se tzv. zerav východní, dnes zeravec východní, oddělil od rodu Thuja nejdříve do rodu Biota a dnes Platycladus. Čeština tedy latinu nesledovala. Předpokládám, že citovaným jehličnanům je to úplně jedno. Takový hezký měsíc, můj možná nejmilejší, a já ho poskvrním jazykolamy a koncovkami.

Zerav západní – Thuja

Souvisí červen s červy?

Jak to tedy s výkladem jména měsíce června je, když to není od barvy? Někdo mě poučil, že souvisí s červy. Tak jako duben patří dubům, měl by červen patřit červům. To by ovšem bylo v pořádku, kdybychom měli na paměti červy jako takové. Správně pochopeno by měl být červen měsícem žížal, ploštěnek, motolic, tasemnic, hlístů, háďátek či pijavek. To všechno jsou červi z někdejšího kmene Vermes, početné a velmi nejednotné skupiny bezobratlých. Jenže že by se červen zhlédl právě v těchto červech, tomu moc nevěřím. S výjimkou dešťovek alias žížal se to přece v červnu červy nijak zvlášť nehemží.

Zeravinec japonský – Thujopsis

Červivé ovoce? Ve skutečnosti larvivé

Ke slovu tedy přicházejí červi nepraví, div jsem neřekl červci. S výše zmíněnými třešněmi májovkami nastupuje takzvaná červivost ovoce. Dobře víte, jak chutná, když se zakousnete do červivého jablka. V případě májovek, ale i mnoha dalších třešní až po letní chrupky, je to jako na běžícím pásu. Jenže takové označení není správné. Třešně ani jablka totiž nejsou červavá, ale larvivá. Tak by to mělo znít správně.

Červivé třešně

Vrtule třešňová: postrach třešní

Hned mě napadá vrtule třešňová. Taková vrtule není odvozená od letecké vrtule ani lodního šroubu, ale stejně jako ony souvisí se slovesem vrtati. O vrtuli třešňové se píše, že jde o nejhoršího škůdce třešní vůbec. Konec května a celý červen jsou skutečně jejím měsícem. Dospělci vyletují, páří se a oplodněné samičky kladou vajíčka do třešní, pro mne nepochopitelně ještě tvrdých a zelených. Jsou přitom velmi obezřetné. Vědí, že se někdy děti dokážou poprat o hračku, neřku-li o nějakou dobrotu. A tak prozíravě kladou na každou vyvíjející se třešni jedno vajíčko. Samozřejmě nepohrdnou ani třešněmi červenajícími a měknoucími. Larvičkám se v nich bude lépe hodovat.

Vrtule třešňová

Larvy si cestu k pecce najdou samy

Larvičky jsou šikovné od malička, spíš od vajíčka. Bezprostředně po vylíhnutí si vyvrtají chodbičku do středu plodu, někdy až k pecce, a živí se dužnatým oplodím. Existují záznamy o úplném napadení všech plodů na jediném stromě. Tak aktivní vrtule dokážou být. Červen je také měsícem zvýšené aktivity vrtule celerové. Ta se ovšem nepouští do bulvy, ale do listů. Vyvrtává v nich dutinky označované jako podkopěnky. Co chvíli stihne během srpna dokonce druhou generaci, což vrtule třešňová nestihne. Leda že by nejprve vzala za vděk májovkami a potom nějakou pozdní odrůdou.

Mohly by se červnu říkat i larven?

O některých lidech se říká, že mívají mouchy. Mouchy ovšem mohou mít i třešně. A pak je s třešinkami zle, protože larvy vrtule třešňové i dalších druhů jsou vlastně mouchy, tedy dvoukřídlý hmyz. Kdybych to domyslel do důsledků, mohl by se měsíc červen možná jmenovat také larven.

Foto Shutterstock

Související články

fejeton Václa ibišek Václav Větvička

Ajbiš (ibišek) – fejeton Václava Větvičky o rostlině mnoha jmen

16. 11. 2025

Fejeton Václava Větvičky o ibišku neboli ajbiši – rostlině s bohatou historií, mnoha druhy a překvapivými příběhy.

číst více

Fejeton Václava Větvičky koniklec louky ocún seníky Třeboňsko Václav Větvička

Třeboň v paměti Václava Větvičky: krajina koní, seníků a květin

5. 7. 2025

Botanický svět Václava Větvičky, tentokráte představí Třeboň – oblast mokrých luk, pasoucích se koní i květin s pozoruhodnými jmény.

číst více

Buddleja davidii komule motýlí keř

Václav Větvička o motýlím keři se dvěma kmocháčky

5. 8. 2020

Když je na tom našinec dobře, může mít, kromě rodičů, i kmotra. Nikoliv toho mafiánského, ale kmocháčka, kmotříčka.

číst více

chléb pranostika řepka žito

Václav Větvička o červenci, lípách, žitě a chlebu

6. 7. 2020

Zelená je stále sytá, začínají se objevovat červené tóny. Jistěže ne v květech, tam se drží už nějaký čas, ale třeba v plodech. Ne nadarmo nese červenec jméno právě po červenání.

číst více