Zapěstování kmínku je základním krokem při tvarování révy vinné a ovlivňuje budoucí tvar keře, jeho vitalitu i dlouhodobou plodnost.
Při pěstování révy vinné je možné se setkat se dvěma typy tvarování keřů:
Obr. 1- Pěstitelský tvar s tažněm
Obr. 2-Pěstitelský tvar s kordónem
Zapěstování tvaru začíná vytvořením kmínku. Postup zapěstování kmínku je pro oba typy tvarů stejný.
Kmínek je možné zapěstovat během 1–3 roků po výsadbě. Rychlost a kvalita zapěstování kmínku závisí na:
V průběhu zapěstování kmínku se neaplikuje hnojení. Rostlina využívá živiny, které byly zapravené do půdy před výsadbou.
Výška kmínku se nejčastěji pohybuje mezi 60–90 cm. Může však být uzpůsobena i konkrétním podmínkám stanoviště, zejména při tvarování na pergoly nebo při využití staveb či zábradlí jako opěrné konstrukce. Postup zapěstování je však pro všechny výšky kmínku stejný. Optimální tloušťka kmínku je 7–9 mm. Kmínek má mít dobře vyzrálé dřevo a nesmí být napadený houbovými chorobami.
Po vyrašení sazenice se ponechá růst jednoho, maximálně dvou letorostů, v závislosti na tom, kolik kmínků chceme u révy vinné zapěstovat (Obr. 3). Na letorostu se vylamují zálistky.
Obr.3- Jeden letorost jako budoucí kmínek
Obr. 4 ukazuje nejběžnější situaci při zapěstování kmínku v prvním roce po výsadbě. Kmínek se nepodaří zapěstovat, protože nebylo dosažené požadované výšky kmínku. Horní část letorostu je slabá a postupně usychá, případně může být napadená houbovými chorobami.
Obr. 4 Nekvalitní letorost
V takovém případě zakrátíme na jaře letorost na dvě dobře vyvinutá očka (Obr. 5) a pokusíme se zapěstovat kmínek v dalším roce. Tento postup se opakuje, dokud se nepodaří zapěstovat kvalitní kmínek. Kmínek se nikdy nenastavuje, ale musí se zapěstovat celistvý.
Obr. 5-Zakrácení na 2 očka
V některých případech se podaří zapěstovat kvalitní kmínek již v prvním roce po výsadbě. V těchto případech se postupuje následujícími způsoby.
Obr. 6 ukazuje situaci, kdy lze zapěstovat pouze kmínek, bez tažně. Výšku kmínku určuje vodicí drát. Letorost se seřízne 2–3 očka nad vodicím drátem.
Obr. 6- zapěstovaný kmínek
Po začátku rašení révy se ponechají v růstu 2–4 nejhornější letorosty a níže postavené se vylomí v zeleném stavu. Vždy je důležité ponechat alespoň 1–2 letorosty pod vodicím drátem (Obr. 7). Z těchto letorostů se bude v následujícím roce tvarovat tažeň.
Obr.7 -Ponechané letorosty na kmínku
Jestliže pěstitel zapěstuje dlouhý a velmi kvalitní letorost, může tvarovat i krátký tažeň se 4–5 očky (Obr. 8). Vždy však musí ponechat v růstu 1–2 letorosty pod vodicím drátem, aby mohl v následujícím roce správně vytvarovat tažeň.
Obr. 8- Kmínek s krátkým tažněm
Některými z výše popsaných způsobů lze v průběhu 1–3 let vypěstovat kvalitní základ pěstitelského tvaru révy vinné.
Foto autor
Rýnsko-hessenské vedení je nejčastějším pěstitelským tvarem révy také u zahrádkářů. Základem je tvarování plodného dřeva na vrcholu kmínku.
Ať už pěstujeme vinnou révu na kordonové tvary nebo vrcholové, každý způsob má své zákonitosti. Vyplatí se nám je respektovat.
Révu sázíme do půdy prohřáté na 10 °C. Termín, kdy zem dosáhne této tzv. vegetační nuly pro révu vinnou, se podle oblasti liší, ale zhruba nastává v době od 20. dubna do konce měsíce.
Při slabším zimním řezu révy se nám sice urodí víc hroznů, ale budou drobné s nekvalitními bobulemi.
Do našich zahrádek se v poslední době rozšířila Salix caprea Kilmarnock – otužilý, kompaktní pomalu rostoucí strom s deštníkovitou korunou a velkým množstvím kočiček v jarním období. Sazenice se prodávají jako stromky naroubované na kmínku.
