Nejchladnější měsíce roku se nehodí pro řez vinné révy. Neořezaný keř révy totiž snáší zimní mrazy lépe, než keř, který bychom ořezali.
V tomto zimním období je čas na zvelebování a vylepšování vinného sklípku nebo zákoutí pro příjemné posezení. Využijeme je třeba na sklonku léta při ochutnávání vlastního burčáku.
Můžeme plánovat, promýšlet nebo zahájit:
Vinná réva vedená u zdi; foto Pixabay
Většina zahrádkářů pěstuje jen jeden nebo dva keře révy vinné a nevyplatí se jim stavět klasickou drátěnku. Jako opěrnou konstrukci využívají stěn obytných domů, stodol, zdí, zábradlí nebo drobných staveb na zahrádce. Při správném pěstování, pečlivém vedení a ošetřování révy, lze i na takových stanovištích získat hrozny špičkové kvality.
Pro révu vinnou volíme vždy to nejlepší, co můžeme. V praxi se tomu říká dobré terroir, tedy interakce vlivů klimatických i půdních ovlivněných lidskou činností.
Některé tradiční, staré odrůdy révy se vyznačují výraznou vůní a chutí připomínající jahody. Jahodové odrůdy révy se těší oblibě u zahrádkářů i malovinařů.
Obojí je třeba dobře naplánovat: výstavbu i výsadbu. Místo pro sazenice révy vybereme tak, abychom mohli pergole dát požadovaný tvar, kterému zase musí odpovídat opěrná konstrukce.
Jan Piškula z Neratovic pěstuje stolní odrůdy révy vinné v Polabí, v nadmořské výšce 170–175 m. Před časem popsal své zkušenosti časopisu Zahrádkář.
Žížaly se živí organickými látkami a přetvářejí je v jemnou – kompostovanou –půdu bohatou zejména na humus. Každé zahradě tak poskytují významnou službu. Řada hmyzích druhů zase díky svým přirozeným potřebám brání rostliny před škůdci
