Proč naši předkové viděli raději vlka na dvorku než slunce na obloze? Přečtěte si poučné povídání botanika Václava Větvičky.
Svého času pan Munzar (klimatolog Jan, nikoliv herec Mistr Luděk) se v pro mne nesmírně milé knížečce Medardova kápě pozastavil, spíš upozornil na to, že k druhému únoru se váže nejvíc lidových pranostik a úsloví ze všech dnů v roce. Ona se ta úsloví, přísloví a prognosy či pranostiky víc vážou k Hromnicím než k druhému únoru. Kdo by mi chtěl vyčíst neznalost souvislostí a tvrdit, že Hromnice a druhý únor jedno jsou, by měl vzít ovšem v úvahu gregoriánskou reformu juliánského kalendáře z roku 1584 zaváděnou v různých zemích různě – třeba až v roce 1900, u nás, díky mandátu Rudolfa II. v roce 1584. Tehdy po 6. lednu následoval leden sedmnáctý…
S vlky je spojená spousta zajímavých úsloví
Při prohlídce, spíš přehlídce hromničních pranostik jsem si všiml několika, jimž říkám poloviční. Vycházejí pravděpodobně spíš z aritmetického než z faktického dělení ročního období, jemuž říkáme zima. Ta začíná slunovratem v prosinci a končí rovnodenností v březnu. Přijede-li sv. Martin na bělouši, tak si přidejte ještě studený a kdysi bílý listopad. A tak se nedivte, že naši moudří předkové a všímaví pozorovatelé si takový poločas promítli i do oněch pranostik, přísloví a úsloví:
O Hromnicích anebo okolo Hromnic jistá zima bývá, odkudž mnozí chtějí, že jest toho času polovice zimy. A že to s nástupem jara nebo alespoň tepla nebude jen tak, zaznamenali si naši předkové i: Co do Hromnic, to od Hromnic, spíše však o lopatu víc.
Ačkoliv Karel Čapek „povýšil“ únor na záprtek mezi měsíci, rozhodně při klasické zimě si ještě na únorové lámání ledů musíme počkat.
Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)
Zaujaly mne ale jiné dvě pranostiky, tak trochu zoologické: Úsloví či pověry s vlky spojené. Možná ale ani tak o vlky nejde, to ostatně posuďte sami: Na Hromnice má sedlák raději vlka ve chlévě a ženu na marách, než slunce. Méně drastická, co do úmrtí životní partnerky, je podobná pranostika, která zní: O Hromnicích je hospodáři milejší vlk na dvorku, nežli slunce na obloze. Je jasné, že o vlky „an sich“, jako takové nešlo a nejde – spíš lidový postřeh jakoby varoval před teplem a sluncem na začátku února jako jevem předčasným, který by mohl navodit třeba předčasné rašení nebo radikální tání sněhu a podobné nepřístojnosti.
Karbinec evropský (Lycopus europaeus)
Vlk je tedy v uvedených pranostikách něco jako srovnávací jednotka. To ovšem není – nejen v našem jazyce – zvláštnost. Hlad jako vlk jste už jistě každý z vás měli. A což takhle Homo hominis lupus? Člověk člověku vlkem – to už mi trochu zní jako pomluva. Jako by nestačilo, že je člověk člověku člověkem jako zdůraznění dostatečně velkého nebezpečí! Na citovaného vlka ve chlévě nebo na dvorku navazuje (jen nevím, co bylo dřív) i úsloví: My o vlku a vlk za humny (případně i už za dveřmi).
Chytit vlka bych vám nepřál, to spíš chytat lelky, to je dozajista příjemnější. Od vlků jsem seběhl k lelkům. Těch jsem se něco nachytal, když jsem se poohlížel po vlčích mácích, vlčích bobech, vlčím moru či vlčím mlíčí! Vlčínoha (dohromady), vlčonoha je doslovný překlad latinského jména karbince, které zní Lycopus. Základ lykos je řecký a znamená vlk, a do jmen rostlin se dostal divnou oklikou, patrně opět jako srovnávací jednotka něčeho, co je leda pro vlka dobré (anebo pro psa – violka psí třeba).
Rajče (Lycopersicum)
A tak vedle uvedeného karbince a vlčího moru respektive jmen jako Lycopus, lycoctona a Lycopodia (plavuně) existuje i jedna úžasná vlčí zelenina – třebaže se zelená nejí. Rajče, jedna z nejrozšířenějších plodin na světě je po vědecku Lycopersicum, broskev leda tak dobrá pro vlky. A pro nás mlsné.
Foto Shutterstock
Únor bývá na zahradě zrádný – chvíli mráz, chvíli jarní nálada. Když ale napadne sníh, není to problém, naopak.
Podzim je ideální čas přemýšlet o tom, jak zahradu připravit na novou sezónu, co přesadit nebo naopak nově zasadit.
S koncem zimy přichází vhodný čas připravit trvalkové porosty na novou sezónu. Odstraňte odumřelé části rostlin a dopřejte prostor nově rašícím rostlinám.
Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou.
Připomeňme si nejdůležitější zásady pro řez ořešáku. Výchovný – tvarovací řez korunky stromku děláme jen pokud je nutný v období prvních pěti let po výsadbě. Řez prosvětlovací – průklest, je možný v plodném věku stromu a to vždy v několikaletém odstupu.
Komentáře pana Větvičky vždy vyhlížím.
Ač nezahradkářka je izahradkář můj oblíbený eeb