Hledáte zimní odrůdu hrušně? České zimní hrušně nabízejí odrůdy s velkými, šťavnatými plody i možností skladování až do jara.
Představujeme další odrůdy hrušní, které jsou někdy označovány jako středně zimní. Mají obecně vyšší nároky na pěstování. Abychom docílili potřebnou kvalitu plodů, stromky vysazujeme na chráněná stanoviště se záhřevnými, hlubokými a propustnými půdami v nižších nadmořských výškách. Zařazení nemusí být vždy jednoznačné. Proto můžeme určitou odrůdu s ohledem na konkrétní stanoviště nebo průběh vegetace daného roku najít i ve skupině dříve popsaných raně zimních hrušek. Většina z nich má trvanlivost v podmínkách chladného a vlhčího sklepa do ledna až února, v chladírně při nižších teplotách (+2 °C až +4 °C) a vyšší relativní vzdušné vlhkosti (okolo 85 až 90 %) nejméně do března. Z vyšších poloh sice prodloužíme uchovatelnost plodů, většinou je to však na úkor jejich chuťových vlastností. Důležité je ponechat ovoce na stromě narůst do optimální velikosti v plné sklizňové zralosti a nečesat je předčasně.
Odrůda byla vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice (křížení ´Konference´ x ´Holenická´).
Stromy rostou středně bujně, později slabě, dobře obrůstají plodonoši, brzy vstupují do plodnosti, která je vyrovnaná, střední. I když ji lze štěpovat také přímo na kdouloni, vzhledem ke slabému růstu se doporučuje mezištěpování odrůdami ´Hardyho´ nebo ´Konference´ (zajišťují převážně uznané ovocné školky).
AMFORA
Podlouhlé hladké plody se sklízejí začátkem října, konzumují se od poloviny listopadu po dobu šesti týdnů, v chladírně vydrží do února. Průměrná hmotnost plodu se pohybuje okolo 190 až 270 g. Křehká běložlutá dužnina je příjemně sladká. Odrůda je odolná vůči mrazům i ke strupovitosti, avšak náchylnější k bakteriální spále růžovitých (Erwinia amylovora). Velmi dobře se hodí pro nízké tvary, nejlépe se jí daří v teplejších polohách.
Amfora konzumní zralost
Odrůda vznikla na ŠS Těchobuzice (´Gyotova´ x ´Děkanka Robertova´).
Stromy rostou středně bujně, vytvářejí pyramidální koruny. Plodí pravidelně, výnosy jsou průměrné. Plody jsou větší, hruškovitého tvaru, slupka zelená, ve sklizňové zralosti žlutá, dužnina nažloutlá, šťavnatá, jemná, dobré chuti. Plody se sklízejí do poloviny října, konzumují se od listopadu, vydrží do začátku února. Průměrná hmotnost plodu se pohybuje okolo 180 až 270 g.
DAVID
Odrůda je velmi odolná k houbovým chorobám (strupovitost, rzivost hrušně), nejlépe prospívá v nižších a středních polohách.
David konzumní zralost
Odrůda byla vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice (´Konference´ x ´Clappova´).
Stromy rostou středně až bujněji, brzy vstupují do plodnosti a dobře plodí, vytvářejí obrost spurtypového charakteru. V některých katalozích nebo na internetu je odrůda vzhledem k „vázovitému“ růstu se vzpřímenými plodnými větvemi někdy chybně uváděná jako sloupcovitá. Vzhledem k horší afinitě ke kdouloni při použití této podnože vyžaduje mezištěpování osvědčenými odrůdami hrušní (´Konference´ ve srovnání s ´Hardyho´ více oslabuje růst naštěpované odrůdy).
DECORA
Plody se sklízejí začátkem října, konzumují se od prosince, ve sklepě vydrží do začátku února, v chladírně déle. Průměrná hmotnost plodu se pohybuje od 150 do 210 g. Bělavá dužnina je velmi šťavnatá, máslovitá, navinule sladká, velmi dobrá. Odrůda je středně citlivá k houbovým chorobám i k zimním mrazům.
Decora konzumní zralost
Šlechtitelský proces předcházející vzniku této odrůdy začal ve VŠÚO Holovousy a byl ukončen na ŠS Těchobuzice (´Boscova lahvice´ x ´Pařížanka´).
Stromy rostou středně s poněkud rozložitými korunami. Dobře obrůstají plodonoši. Do plodnosti nastupují časně, plodí pravidelně a velmi dobře. Afinita s vegetativně množenými podnožemi kdouloní je dobrá. Stromy mají tenčí kmínky nejen na nich, ale i na semenáči.
DELTA
Větší kuželovité plody mají hladkou lesklou slupku, dužninu nažloutlou, máslovitou, velmi šťavnatou, aromatickou. Průměrná hmotnost plodu se pohybuje okolo 210 až 270 g. Sklízí se obvykle v první dekádě října, konzumace od listopadu po dobu dvou měsíců, v chladírně do konce února.
Delta po čtyřech měsících uložení v chladírně
Odrůda velmi dobře snáší nízké zimní teploty, ke strupovitosti je středně odolná. Nedoporučují se vyšší polohy, v nichž může více trpět touto chorobou.
Byla vyšlechtěna na ŠS Těchobuzice (´Boscova lahvice´ x ´Drouardova´).
Stromy rostou poněkud bujněji, koruny jsou široce kulovité až pyramidální. Dobře obrůstají kratšími plodonoši. Typické je tmavě zelené a zdravé olistění. V podmínkách Troji byla plodnost zpočátku pozvolnější, později pravidelná. Afinita s podnožemi kdouloní je dobrá.
DITA
Velké plody jsou široce kuželovité, pravidelného tvaru. Průměrná hmotnost plodu se pohybuje okolo 210 až 270 g. Dužnina je bělavá, jemná, máslovitá, šťavnatá. Sklízí se v polovině října, konzumace od začátku ledna, vydrží přibližně dva měsíce, v chladírně déle. Odrůda dobře prospívá v úrodných a záhřevných půdách s pravidelným přísunem vláhy. Velmi dobře odolává nízkým teplotám i houbovým chorobám.
Šlechtitelský proces začal ve VŠÚO Holovousy a byl ukončen na ŠS Těchobuzice (´Boscova lahvice´ x ´Drouardova´). Stromy rostou bujněji, vytvářejí široce rozložité pyramidální koruny, dobře obrůstají plodonoši. Na kdouloni nevyžadují mezištěpování. Brzy, včas, pravidelně a dobře plodí.
Erika – patnáctiletá vřetena v plodnosti
Velké plody protáhle kuželovitého tvaru s hladkou lesklou žlutozelenou, později světle žlutou slupkou mají navinule sladkou, velmi šťavnatou chuť. Průměrná hmotnost plodu kolísá od 220 do 260 g. Sklízejí se do poloviny října, konzumně dozrávají v prosinci a vydrží do začátku února, v chladírně do března.
ERIKA – konzumní zralost
Odrůda netrpí strupovitostí, je rovněž odolná vůči nízkým teplotám. Po umělé infekci bakterií Erwinia amylovora se zjistila obdobná náchylnost ke spále růžovitých, jako má ´Amfora´.
Foto autor
Redakčně upraveno a aktualizováno podle článku časopisu Zahrádkář.
Znáte raně zimní odrůdy českých hrušní? Například Armida, Blanka, Dicolor, Jana, Jizera – liší se termínem sklizně, chutí i dobou skladování.
Představujeme šest podzimních odrůd hrušní českého a slovenského šlechtění. Dozvíte se, kdy se sklízejí, jak chutnají a jak dlouho vydrží.
Proč se mění rozdělení tulipánů do skupin? Protože to původní přestalo stačit kráse těchto oblíbených cibulovin. Přibývají kříženci pohádkového vzhledu.
Keřové a vyšší velkokvěté, stromkové růže a mini-růže uložíme k zazimování: Seřízneme výhony asi na polovinu délky, odklidíme opadané listí a přisypeme zeminu s příměsí dobrého kompostu. Vrstva by měla být tak vysoká, aby ochránila asi 15 cm spodní části keře.
