Cesty a zpevněné plochy definují ráz zahrady. Inspirujte se příklady z praxe, jak vybrat ten správný materiál.
Cesty a další zpevněné plochy v zahradě mohou mít mnoho podob. Jejich vzhled významně dotváří celkový ráz místa. Možná jste to už někdy viděli, rozpraskané asfaltové cesty v parku předláždili šikovní kamenící novou kamennou mozaikou a rázem se ze zanedbaně působícího parku stalo o poznání příjemnější místo.
1
Jistě, hezké dláždění cest není vše, co učiní z parku nebo zahrady krásné místo, ale zásadní to rozhodně je. Stejně je tomu i v zahradách. Někteří z vás možná před pár lety zakládali svou první zahradu, zkušeností nebylo mnoho, a tak jste sáhli po té nejběžnější zámkové dlažbě, která byla na trhu. Jednak se vám zdálo, že „to tak dělají všichni“, navíc se to jevilo praktické a relativně levné. Časem se váš vztah k zahradě změnil, ostatně to, že čtete časopis Zahrádkář, je toho důkazem. Získáváte další zahradnické zkušenosti, mění se i váš zahradní vkus. Začínáte vidět věci, které se vám moc nepovedly a někdy vás přímo štvou. A věřte, že v tom nejste sami. Vývojem procházíme my lidé od zahrad všichni, ať jsme zahrádkáři, zahradníci nebo zahradní architekti. Máme pro vás jedno doporučení podložné naší praxí, když se vám něco na vlastní zahradě nelíbí, neváhejte a změňte to! Uvidíte tu radost z provedené změny! A zrovna takové předláždění cesty, chodníčku nebo terasy dokáže udělat divy.
Zpevněné plochy v zahradách mají různý účel a s ohledem na něj je vhodné volit jejich rozměr i materiál. Pravidelné hlavní komunikace a terasy mají být velkorysejší, dobře schůdné, obyvatelné i udržovatelné. Příležitostné cesty a pobytové plochy mohou zůstat nezpevněné nebo zpevněné jen částečně. Než bychom dlouze teoretizovali, prošli jsme archiv našich projektů a jejich realizací a přinášíme pro inspiraci pár příkladů zahradních cest, chodníčků, dvorků, atrií, zápraží a teras. Zkusíme na nich ukázat vhodné materiály pro některé typy domů a zahrad.
Roubená chalupa a zděný výminek uzavírají menší dvorek (1). Majitelé ho toužili zadláždit místně i dobově obvyklým materiálem a my jsme byli pro všemi deseti. Dvůr tedy bude vydlážděn čedičovou dlažbou. Cesty a zápraží jsou z ostře pálených cihel, dobře schůdné a praktické, což je u důležitých komunikačních tahů podstatné, a současně hezké, což je podstatné neméně. Rovněž venkovské zahrady u starých domů (2, 3), v obou případech jde o použití materiálu, který se v místě dochoval, což je vždy ideální. Štěpán s Aničkou, dříve naši zákazníci, dnes přátelé, vytvořili zpevněný vstup u branky do zahrady ze starých pískovcových kvádrů (3) typických pro Kokořínsko. Jde o praktický a půvabný detail. Ze stejného materiálu vyskládali i obytné zápraží před svým domem.
Chodníček v naší zahradě (2) spojuje obytné stavení s bývalým chlévem. Nášlapné kameny brání při podzimních plískanicích rozbahnění trávníku při cestě do dřevníku v chlévě. V tomto případě nejde o hlavní komunikační tah, tudíž jsme volili uložení kamene přímo do terénu. Naopak u obytného zápraží před naším stavením (4), které spojuje vstup na pozemek se vstupem do domu, je pohodlná schůdnost rozhodující, avšak bez ztráty estetické kvality.
4
Ještě jeden příklad z venkova, tentokrát Litoměřicko, jde o rozlehlý dvůr s dlouhým obytným stavením a citlivě rekonstruovanou patrovou sýpkou a chlévem (5). Řešení dvora žádá hned několik komunikačních tahů různého charakteru – příjezdovou cestu k parkovacímu přístřešku, pohodlné široké zápraží u obytného domu, užší cesty ke sklípku, sýpce, chlévu a pobytové zadlážděné ploše pod ústředním stromem dvora. Volíme řešení, které umožňuje využití stávající betonové dlažby na zápraží. Kombinace s cihlou zjemní její vyznění, což je v případě venkovského dvora žádoucí (5). Cihlu opakujeme na pobytové ploše pod stromem i na cestách. Cesty budou mozaikou kamenů různé velikosti i druhu a cihly (6). Při nápaditém způsobu dláždění se i zpevněné plochy mohou stát výtvarným prvkem.
Kombinaci betonových dlaždic většího formátu doplněných cihlou lze využít i k vybudování terasy v současné rodinné zahradě, zde například před proskleným altánem (7). Cihla se opakuje i na zídce, která odděluje terasu od malého vodního prvku.
Kamenné kostky a odseky jsou našim dalším oblíbeným materiálem. Využití najdou v přírodněji laděných současných zahradách i v zahradách u starých městských domů a vilek. Velkorysý odsekový chodníček prochází i kolem hezky zrekonstruované staré vilky v jednom krásném jihočeském městě. Probíhá od vstupní branky, k domu, kolem terasy a kůlny k zadní brance. Rámují ho záhony s červenými růžemi a trvalkami (8). V předzahrádce je pak vyskládaná z odseků úzká cestička mezi trvalkami, aby bylo možné mezi nimi projít, vyplít je, zalít nebo nastříhat do vázy (9).
Městský dvorek mezi nově zrekonstruovaným domem a půvabným starým patrovým domkem je místem stvořeným pro hezké posezení i hezkou kamennou dlažbu (10). Dláždit budeme drobným formátem se dvěma různými stupni zpracování. Pobytovou část dvora, zadlážděnou malou kamennou kostkou, náznakově rozdělí křivka chodníčku dlážděného odseky. Ten se povine od vstupní branky ke dveřím do domu, doprovodí ho kvetoucí záhony a oblá lavice.
Od půvabné tradice přeskočíme k atriu současného řadového domu. Jeho řešení spočívá v kombinaci trvalkových a keřových ploch se zpevněnými plochami. Velkoformátová dlažba z hladkého betonu vytvoří velkou jídelní terasu. Komunikační nášlapy z betonových čtverců a obdélníků různých formátů ji propojí s prkennou palubou v rohu atria určenou pro příjemné posezení mezi rostlinami. Variantou by mohla být velkoformátová hladká kamenná dlažba. V tomto případě však i elegantně zpracovaný a položený beton odvede dobrou službu, funkčně i esteticky (11).
Pak jsou cesty zahradou, které jsou spíše okruhem, kterým zahradu procházíme, abychom se pokochali, došli jednou za den natrhat petrželku do polévky nebo si přivonět k růžím. Takové cesty povětšinou zpevnění nepotřebují. Avšak pokud jejich zpevnění přináší zahradě koncepční myšlenku, mohou být působivým architektonický prvkem.
Ve většině zahrad ale tyto trasy zůstávají zatravněné. Ale i tak si s nimi můžeme pohrát třeba tak, že budeme udržovat travnatý porost ve dvou výškách sečení a pravidelněji prosekáváme třeba cestu k ohništi a zeleninové zahradě (12) nebo nejoblíbenější cestičku zahradou.
Jana Kolková Rydvalová, Petr Kolka
Jste jarně unavení, bolí vás klouby? Jděte na březové listí. Bříza bělokorá (Betula pendula, syn. B. verrucosa) je běžně se vyskytující, nenáročný, řekli bychom nijak vzácný strom.
Linie cesty a povrchový materiál chodníku nebo zpevněné plochy slouží hlavně praktickému účelu, ale mohou přidat zahradě na kráse, stylu, hravosti.
Luční porosty s barevnou směsicí rostlin a hemžící se nejrůznějším hmyzem a dalšími živočichy patří do české krajiny. Tak pestrou a života plnou lze mít i zahrádku.
Trávník považujeme za jeden z nejdůležitějších prvků rodinné zahrady. Před jeho založením si ujasníme, který typ bude vyhovovat našim představám.
Jedná se o druhy plané a méně prošlechtěné, ale i mezi nimi je na semenářském trhu mnoho překrásných novinek. Vysévat lze na venkovní chráněný záhon, nebo do květináčů pod sklo. Do květináčků vyséváme především druhy klíčící delší dobu.
