Píše Václav Větvička

Před lety – onoho 1. července 1984 měl premiéru film Tři veteráni pana režiséra Oldřicha Lipského. Scénář, inspirován páně Werichovým Fimfárem, napsal Zdeněk Svěrák. (Pokračování textu…)

Znáte ony kalendáře z podzimních švýcarských, ale ještě lépe kanadských lesů? Ten ohňostroj všech tónů červené, od oranžových po vínové nebo rudé, a stejně tak ten zlatý veletok žlutých a navazujících tónů? (Pokračování textu…)

S podletím se děly a dějí kousky! Jedni je mají za období mezi jarem a létem, druzí za podletí považují konec léta, takové to teplé září či dokonce babí léto. (Pokračování textu…)

Když je na tom našinec dobře, může mít, kromě rodičů, i kmotra. Nikoliv toho mafiánského, ale kmocháčka, kmotříčka. (Pokračování textu…)

Zelená je stále sytá, začínají se objevovat červené tóny. Jistěže ne v květech, tam se drží už nějaký čas, ale třeba v plodech. Ne nadarmo nese červenec jméno právě po červenání. (Pokračování textu…)

Jako by nám nestačilo, že naši botaničtí pantatínkové si v 19. století házeli jarním podbělem a devětsilem jako horkými brambory. (Pokračování textu…)

Tomka to je, kdo či co je příčinou té krásné červnové vůně sena. Milovníci dýmkových tabáků ji také znají. (Pokračování textu…)

Na břízu se dívají našinci nejčastěji z hlediska svých zájmů, profese, užitečnosti nebo užitkovosti, vzhledu a tak dokolečka. (Pokračování textu…)

Otázka: Mám asi desetiletý pokojový bílý ibišek. Před třemi lety jsem dala větvičku sousedce. Po dvou letech jí vykvetlo několik květů na střídačku bíle a červeně. (Pokračování textu…)

Otázka: Mám na zahradě v polostínu vysazeny bylinné pivoňky. Více než deset let pravidelně kvetou velkými květy, ale jen čtyřmi. Čím to může být? (Pokračování textu…)