Chryzantémy jsou sice spojovány s tradicí Památky zesnulých, ale jejich obliba v zahradách stoupá díky čím dál tím početnějšímu sortimentu odrůd.
Řada odrůd velmi dobře odolává mrazu a žije mnoho let, v nabídce je však i mnoho těch, které se dají pěstovat například jen ve skleníku.
Mezi chryzantémami najdeme druhy vhodné do zahrady jako trvalky, které rozkvétají ve středoevropských klimatických podmínkách na podzim a vydrží kvést až do zimy.
Chryzantémy, květiny krátkého dne; foto Shutterstock
Jiné jsou chryzantémy pěstované velkovýrobně, které si můžeme zakoupit jako hrnkové květiny. Pokud je ochráníme před mrazem, zdobí svou krásou truhlíky a přenosné nádoby dlouho do zimy.
Většina chryzantém zakládá květy při 10 a více hodinách nepřetržité tmy každou noc za vhodných teplotních podmínek (18–20 °C).
Hrnkové chryzantémy patří do skupiny odrůd vhodných pro tzv. řízené pěstování.
Zatímco odrůdy pro normální pěstování rostou v podmínkách přírodní délky dne a podle ranosti vykvétají v období od července do prosince, odrůdy pro řízené pěstování mají vyhraněnou fotoperiodickou reakci a jsou vhodné pro pěstování v různých termínech roku nebo dokonce pro celoroční pěstování na zakrytých plochách.
Je-li přírodní délka dne delší než 14 hodin, tyto chryzantémy rostou, ale nezakládají květy. V naší zeměpisné šířce je to od začátku května do konce července.
Všechny odrůdy pro řízené pěstování lze pěstovat v normální kultuře, tedy v přírodní délce dne. Vykvétají ovšem potom podle reakční doby odrůdy (ranosti) až od konce října do prosince.
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Během října nebo listopadu připravíme růže na zimu. Důkladně je zalijeme a po prvních mírných mrazech nakopčíme.
Zasadila jsem na zahradě vedle sebe dvě sazenice chryzantém rozdílné barvy. Velmi mě překvapily dva květy rozdílné barvy na jednom stonku.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.
