Během října nebo listopadu připravíme růže na zimu. Důkladně je zalijeme a po prvních mírných mrazech nakopčíme.
Výhony keřových a vyšších velkokvětých, stromkových růží a mini-růží seřízneme asi na polovinu délky. Beze zbytku uklidíme všechno opadané listí, aby nebylo infekčním zdrojem houbových chorob v příštím roce.
Mladé sazenice nebo choulostivé odrůdy zakryjeme chvojím.
K růžím přisypeme zeminu s příměsí dobrého kompostu. Vrstva nakopčení by měla být tak vysoká, aby zakrývala spodní část keře do výšky asi 15 cm.
Ochrana růží kopečkem zeminy; foto Shutterstock
Nemáme-li kompost, přihnojíme zeminu kolem kopečku 30 g síranu draselného a 30 g superfosfátu, které lehce zapravíme do půdy. Síran draselný je vhodnější než draselná sůl – chlorid draselný. Růže citlivě reagují na chlor. Osvědčeným hnojivem jsou slepičince rozhozené na sníh.
Lískové keře někdy zazmatkují a ohlásí jaro, jakmile se koncem zimy vyskytnou teplejší dny. Jejich jehnědy pak studí sníh.
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Pokud podzimní vysazení keřových růží nestihneme nebo přijde zima dříve, je pak vhodnější růže založit na chráněném místě a vysadit je až na jaře.
Pro okrasné dřeviny a růže je stejně důležitá příprava půdy před výsadbou a ošetření při výsadbě jako pro ovocné stromy a keře.
Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb. K rozšíření infekce přispěly přestárlé výsadby a staré odrůdy angreštu. Rovněž mírné zimní teploty a nedostatek sněhové pokrývky podpořily četnost výskytu choroby.
