Jeřabiny jsou hvězdou podzimu a zdobí nejen zahrady, ale i floristická aranžmá. Přinášíme inspiraci, jak využít jejich plody.
Nenáročná a přitom mimořádně nutričně hodnotná. Aronie je taková. Přečtěte si, proč černá jeřabina patří do zahrady.
Pravý červenoplodý jedlý jeřáb byl nalezen kolem roku 1820 v okolí obce Ostružná na Jesenicku. Pastevce ovcí tam zaujal strom, jehož jeřabiny mu zachutnaly.
V tuzemských zahradách a sadech se brkoslav objevuje jen v některých letech. Zimní přílet hejn těchto ptáků závisí hlavně na úrodě plodů v jejich domovině.
Barevné listí, šišky, bukvice, žaludy, bobule jeřabin, hlohu, dřínu, rakytníku, dřišťálu, ptačího zobu, kaliny, malvičky šípků, kaštany, kdoule nebo mišpule…
K dřevinám, které spojují užitek s okrasou, patří pestrý rod jeřábů. Na sklonku léta upoutá barvami plodů i listí. A když jeřabiny nezachutnají nám, kulatí se bříška ptačí.
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
