Předevčírem jsem byl střihat zatím drobná jablíčka, aby jich v koruně jabloně zůstalo přiměřeně. Probírka plodů však byla potřeba méně, než jsem očekával.
Ačkoliv poměrně jednotvárné až nudné úpravy koruny nebylo tentokrát tolik, myšlenky mi utíkaly jinam. Konkrétně ke slovům, která stejně znějí, ale různě se píšou. Snad jen Jiří Suchý z divadla Semafor by ta slova nelenil hlasově odlišit.
Napadla mě totiž otázka, zda i opat v dávných dobách sledoval opad. Opat jako představitel kláštera mužského řádu se nejspíš zajímal o úrodu ovoce v klášterní zahradě. Mniši se pěstitelstvím zabývali, to je známá věc. Vždyť opatem byl třeba slavný šlechtitelský badatel J. G. Mendel.
Ale zpátky k opadu ovocných plůdků.
O část opadu se postará příroda – odpadnou špatně opylené květy, plůdky napadené škůdci a jinak poškozené
Stalo se vám, že jste na zahradě pod jabloněmi našli spousty malých jablíček, jako by tu někdo řádil, aby pokazil úrodu? Červnový opad plůdků bývá nejviditelnější u jabloní a hrušní. Obvykle tím víc, čím bohatěji stromy kvetou. Dá se odhadnout předem, že většina ze založené násady postupně odpadne a jen z části květů se vytvoří plody, které posléze sklidíme.
Jádroviny kvetou ve shlucích, které botanici nazývají chocholíky. V květenství bývá pět a více květů. Tyto květy rozkvétají postupně jak v jednotlivých chocholících, tak v rámci jednoho stromu.
Peckoviny, broskvoně a meruňky zakládají samostatné kvítky, třešně, višně a slivoně po jednom kvítku nebo v menších shlucích. Také tyto druhy se přebytečných plůdků zbavují opadem.
Pokud jsou u třešní příznivé podmínky pro kvetení a další vývoj plodů, může se bohatá násada udržet
Během června si ovocný strom sám vyhodnotí svůj dosavadní vývoj plodnosti. Jako by se ptal: Jsem schopen udržet veškerou svou letošní násadu plodů? Vytvořím dost asimilátů, abych hmotu svých plodů uživil a zvětšil? Možná, snad. Podle situace strom nějaké plůdky sám uvolní.
Ale ve hře je ještě jeden rozhodný moment. V červenci se začínají diferencovat, tedy vyvíjet, květní pupeny pro příští vegetační sezonu. A jsme u matematického vztahu nepřímé úměry. Čím je větší množství plodů na stromě, které se budou dále vyvíjet, tím nižší bude počet květních pupenů založených pro příští rok.
Výrazným rozdílem tohoto vztahu vzniká tzv. střídavá plodnost.
Příroda tuto nerovnováhu sama řeší opadem části plůdků, ale ne vždy v dostatečné míře.
Jeden rok musíme podpírat větve, aby se strom nerozlámal. Drobných plodů je tolik, že nevíme co s nimi. Současně s nadúrodou by se měl tvořit základ příští úrody. Na to však stromu už chybí síly. Po velmi plodném roce nesklidíme v roce následujícím téměř nic.
Je to podobné, jako kdybyste na horskou túru vyrazili s batohem naloženým zásobami pro dovolenou v příštím roce.
Jak to zařídit, abychom měli každým rokem přiměřenou úrodu? Někdy bývá každoroční úroda obtížně dosažitelná, zejména když se k popsanému stavu přidá ještě genetický sklon některých odrůd k přeplozování a tím i ke střídavé plodnosti.
Jestliže tedy pomyslný, zahradnicky zkušený opat kláštera vyhodnotí, že přirozený opad nestačil a že na stromech je stále velký přebytek plodů, pak je potřeba provést psychicky náročnou práci – ruční probírku plodů.
Probírkou se staráme o dobrou úrodu letos i napřesrok
Probírkou odstraníme část plodů (jádrovin a některých peckovin) ve vztahu k délce větve tak, aby plod vyživoval určitý počet dobře osvětlených listů.
Také u broskvoní, meruněk a slivoní nebývá přirozený opad dostatečný. Navíc přeplození může být tak masivní, že se stromy rozlámou pod tíhou plodů. Velikost a chuťová kvalita bývá zhoršená. Také v těchto případech je na místě probírka neboli redukce násady plodů.
Násadě plodů by mělo odpovídat olistění koruny
Při velké násadě květů a plodů ovocných dřevin platí známé, že méně znamená více. Probírka je cestou k dobré úrodě. Pokud jste dočetli až sem, drobná rada: Je-li vaše síla větší než síla větví, silně větvemi třeste. Co spadne, to spadne.
Zachovejte si duševní i fyzické zdraví, přátelé zahrádkáři.
Foto autor
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Proč a jak omezovat plodnost slivoní, broskvoní, meruněk, jak je to s regulací úrody třešní a višní, čemu napomáhá jarní řez peckovin a lze jeho účinek srovnat s řezem jádrovin?
Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas…
Proč některá jablka na koncích výhonů bývají drobnější než ostatní, které většinou na zahradě sklízíme? Nebylo by lepší zkrátit tyto výhony již při jarním řezu?
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
