Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme.
Pravidelný každoroční udržovací řez (průklest) sám o sobě snižuje počet vyvinutých květních pupenů, tudíž i kvantitu budoucí úrody. Zato přispívá k vyrovnané sklizni; odborně řečeno tlumí meziroční výkyvy ve výnosech a to zvláště u odrůd s možnou vysokou plodností. Z jabloní se to týká odrůd Denár, Melodie, Rosana, Šampion, a hrušní Amfora, Dicolor, Konference, Lucasova a dalších.
Vřetenovitý zákrsek jabloně Šampion ve stáří 13 let před řezem a po něm. K hlubšímu předjarnímu řezu při očekávané větší úrodě. Bylo zapotřebí 80 zásahů řezem, z toho 10 pilkou, při množství odřezaných výhonů a větví 9 kg.
Výrazněji se udržování vyrovnané sklizně vyplácí v roce, který následuje po sezoně s velmi nízkou úrodou. Dá se očekávat nadúroda, ale díky řezu se sníží počet květních pupenů, ale současně se zachová přiměřený růst. Vysoká plodnost by růst brzdila.
Počet květů u dospělého stromu jabloně či hrušně v plné kondici je přibližně desetinásobný oproti počtu později na podzim sklízených, plně vyvinutých plodů.
Abychom pochopili, že po absenci kvetení v jednom roce by mohlo v roce následném dojít k nadměrnému plození, připomeňme, že v jednom pupenu se skrývá u jabloní nejčastěji 5 až 7 květů, u hrušní dokonce 7 až 12. Můžeme se o tom přesvědčit buď u rozříznutého pupenu, podíváme-li se na něj binokulární lupou, nebo později, jakmile stromy vykvetou.
Z uvedeného vyplývá, že se nemusíme bát hlubšího řezu právě v roce předpokládané nadúrody, naopak v neúrodném roce by řez v době vegetačního klidu (do konce března) měl být mnohem šetrnější, omezen na nezbytné prosvětlení koruny.
Zákrsek odrůdy Šampion (na středně bujně rostoucí podnoži M4) ve stáří 16 let po hlubším řezu, v době plné plodnosti
Vyvážená úroda na stromě zajistí obvykle úrodu i v dalším roce. Optimální výnos pak zvětší průměrnou velikost plodů. Proto bychom měli bedlivě sledovat, především u bohatě kvetoucích odrůd:
Zůstane-li koncem jara na stromě nadměrná násada, ihned po přirozeném propadu snížíme počty plůdků.
Ze všech pěstitelských opatření nejvíce rozhoduje o kvalitě plodů, jejich velikosti, vybarvení i chuťových vlastnostech právě regulace násady probírkou. Zejména u odrůd jádrovin se sklonem k přeplozování dokáže probírka omezovat střídání úrodných a neúrodných sezon.
Na zahrádce lze spolehlivě a přesně regulovat násadu plodů ruční probírkou. Po ní by vzdálenost plodů mezi sebou měla být:
Při vlastní technice probírky je nejdůležitější, aby v chocholíku zůstal pouze jeden až dva, výjimečně tři plody. Ostatní odstraníme tím, že vytrhneme rukou stopku z plodu, popřípadě stopku přestřihneme nůžkami nebo přeřízneme nožem, ale nikdy stopku neoddělujeme s plodem od plodonoše.
Hrušky odrůdy Amfora dosáhly pěkné velikosti i díky předchozí probírce
Čím dříve po fyziologickém propadu plůdků probírku uděláme, tím má příznivější vliv na diferenciaci květních pupenů pro příští rok. Probírky koncem června a později diferenciaci květních pupenů zvýší nepatrně, i když velikost plodů v daném roce mohou ještě podpořit.
Probírka násady současných tzv. výkonných odrůd na slabě rostoucích podnožích má svůj význam
Příkladem jsou některé odrůdy jabloní (Florina, Fuji, Selena) a hrušní (Amfora, Bohemica, Erika, Nela), které podle výsledků našich pokusů vyžadovaly probírku často již dva až tři roky po přeroubování nevyhovující odrůdy.
Jak jabloně, tak hrušně nakvétají podle odrůdy a polohy především v posledních letech obvykle již od konce dubna do první poloviny května. Po teplém jaru lze očekávat i časnější propad plůdků někdy i koncem května. Probírku plůdků zbývajících na stromě bychom vždy měli udělat včas, abychom ovlivnili jak diferenciaci květních pupenů, tak i velikost plodů při sklizni a abychom přispěli k vyrovnané úrodě v následující sezoně.
Foto autor
Třešně patří v Česku mezi nejoblíbenější ovoce, zejména pro svou ranost – v sezoně dozrávají jako první stromové ovoce.
Sloupcové tvary stromků získávají mezi zahrádkáři na populáritě, ve světě přibývá komerčních ovocnářů, kteří využívají dřevinu kvůli snazšímu ošetřování i jednodušší sklizní.
Odrůdám jabloní a jejich zkoušení v nadmořské výšce 500 m se už na konci padesátých let minulého století začala věnovat Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Horní Bělé na Plzeňsku.
Dobroslav Drobník ze Svojetic se podělil se čtenáři časopisu Zahrádkář o své zkušenosti s výsadbou, průřezem, sklizní a se zpracováním úrody. Šťávu konzervuje, zužitkuje i výlisky.
Ze skalky postupně odstraníme zimní kryt z chvojí a dalšího materiálu. Na podzim vysázené skalničky bývají mrazem povytažené a je třeba je přitlačit. Začínáme s pečlivějším čištěním a pletím skalky.
Pro mne velice poučný článek, děkuji.
A jak se řeší probírka plodů u vysokých vzrostlých stromů,u zákrsků a nizkokmenů a sloupů je jasná,ale u hrušně 10metrů asi probírka nemožná.. naše stará hrušeň plodí každý rok,jednou více,jednou méně a dokonce se nám podařilo velmi omezit čerň na listech a též, samozřejmě, stříkáme náš jalovec klášterni když se objeví houba.. článek je velmi přínosný..
Probírka plodů u takových stromů je spíše záležitost řezu. Říznout více v roce, kdy je vysoká násada květních pupenů, když je násada menší, řezem šetřit.
Ono se dá upravit počet plodů i řezem v době vegetace. Ne sice v jednotlivých květenstvích, ale v jejich celkovém počtu.