Jak vybrat a pěstovat třešně, čím se liší odrůdy chrupek a srdcovek
12. 3. 2021Třešně patří v Česku mezi nejoblíbenější ovoce, zejména pro svou ranost – v sezoně dozrávají jako první stromové ovoce.
Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas omezíme.
Pravidelný každoroční udržovací řez (průklest) sám o sobě snižuje počet vyvinutých květních pupenů, tudíž i kvantitu budoucí úrody. Zato přispívá k vyrovnané sklizni; odborně řečeno tlumí meziroční výkyvy ve výnosech a to zvláště u odrůd s možnou vysokou plodností. Z jabloní se to týká odrůd Denár, Melodie, Rosana, Šampion, a hrušní Amfora, Dicolor, Konference, Lucasova a dalších.
Výrazněji se udržování vyrovnané sklizně vyplácí v roce, který následuje po sezoně s velmi nízkou úrodou. Dá se očekávat nadúroda, ale díky řezu se sníží počet květních pupenů, ale současně se zachová přiměřený růst. Vysoká plodnost by růst brzdila.
Počet květů u dospělého stromu jabloně či hrušně v plné kondici je přibližně desetinásobný oproti počtu později na podzim sklízených, plně vyvinutých plodů.
Abychom pochopili, že po absenci kvetení v jednom roce by mohlo v roce následném dojít k nadměrnému plození, připomeňme, že v jednom pupenu se skrývá u jabloní nejčastěji 5 až 7 květů, u hrušní dokonce 7 až 12. Můžeme se o tom přesvědčit buď u rozříznutého pupenu, podíváme-li se na něj binokulární lupou, nebo později, jakmile stromy vykvetou.
Z uvedeného vyplývá, že se nemusíme bát hlubšího řezu právě v roce předpokládané nadúrody, naopak v neúrodném roce by řez v době vegetačního klidu (do konce března) měl být mnohem šetrnější, omezen na nezbytné prosvětlení koruny.
Vyvážená úroda na stromě zajistí obvykle úrodu i v dalším roce. Optimální výnos pak zvětší průměrnou velikost plodů. Proto bychom měli bedlivě sledovat, především u bohatě kvetoucích odrůd:
Zůstane-li koncem jara na stromě nadměrná násada, ihned po přirozeném propadu snížíme počty plůdků.
Ze všech pěstitelských opatření nejvíce rozhoduje o kvalitě plodů, jejich velikosti, vybarvení i chuťových vlastnostech právě regulace násady probírkou. Zejména u odrůd jádrovin se sklonem k přeplozování dokáže probírka omezovat střídání úrodných a neúrodných sezon.
Na zahrádce lze spolehlivě a přesně regulovat násadu plodů ruční probírkou. Po ní by vzdálenost plodů mezi sebou měla být:
Při vlastní technice probírky je nejdůležitější, aby v chocholíku zůstal pouze jeden až dva, výjimečně tři plody. Ostatní odstraníme tím, že vytrhneme rukou stopku z plodu, popřípadě stopku přestřihneme nůžkami nebo přeřízneme nožem, ale nikdy stopku neoddělujeme s plodem od plodonoše.
Čím dříve po fyziologickém propadu plůdků probírku uděláme, tím má příznivější vliv na diferenciaci květních pupenů pro příští rok. Probírky koncem června a později diferenciaci květních pupenů zvýší nepatrně, i když velikost plodů v daném roce mohou ještě podpořit.
Probírka násady současných tzv. výkonných odrůd na slabě rostoucích podnožích má svůj význam
Příkladem jsou některé odrůdy jabloní (Florina, Fuji, Selena) a hrušní (Amfora, Bohemica, Erika, Nela), které podle výsledků našich pokusů vyžadovaly probírku často již dva až tři roky po přeroubování nevyhovující odrůdy.
Jak jabloně, tak hrušně nakvétají podle odrůdy a polohy především v posledních letech obvykle již od konce dubna do první poloviny května. Po teplém jaru lze očekávat i časnější propad plůdků někdy i koncem května. Probírku plůdků zbývajících na stromě bychom vždy měli udělat včas, abychom ovlivnili jak diferenciaci květních pupenů, tak i velikost plodů při sklizni a abychom přispěli k vyrovnané úrodě v následující sezoně.
Foto autor
Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.
Pro mne velice poučný článek, děkuji.
A jak se řeší probírka plodů u vysokých vzrostlých stromů,u zákrsků a nizkokmenů a sloupů je jasná,ale u hrušně 10metrů asi probírka nemožná.. naše stará hrušeň plodí každý rok,jednou více,jednou méně a dokonce se nám podařilo velmi omezit čerň na listech a též, samozřejmě, stříkáme náš jalovec klášterni když se objeví houba.. článek je velmi přínosný..
Probírka plodů u takových stromů je spíše záležitost řezu. Říznout více v roce, kdy je vysoká násada květních pupenů, když je násada menší, řezem šetřit.
Ono se dá upravit počet plodů i řezem v době vegetace. Ne sice v jednotlivých květenstvích, ale v jejich celkovém počtu.