Pokračujeme ve sklizních a pečujeme o rostliny, abychom je udrželi co možná nejdéle. Můžeme ještě vysévat kozlíček polníček a špenát na ranou jarní sklizeň. Kontrolujeme výskyt škůdců.
Sklízíme a zavlažujeme rajčata a papriky. V říjnu se již začíná ochlazovat, větráme tedy pouze přes den podle počasí. Rostliny zaléváme jen ráno. Pokud nemáme vytápění, chráníme rostliny před nočními mrazíky netkanou textilií.
Salát ze srpnového výsevu udržujeme v bezplevelném stavu, zaléváme již jen omezeně, abychom předešli podehnívání hlávek. Dorůstající hlávky postupně sklízíme.
Roketa neboli rukola
Výsev cibule sečky pravidelně zavlažujeme, v případě potřeby okopeme a odplevelíme. Jednocení však ponecháme až na jaro, podle stavu po přezimování. Roketu (někdy označovanou jako rukola) ze zářijového výsevu pravidelně zavlažujeme a pomalu ji můžeme probírkou sklízet. Po sklizeném salátu můžeme ještě do poloviny října vyset její další řádek. Mladé listy budeme sklízet za 6–8 týdnů.
Kozlíček polníček
Kozlíček polníček je nenáročná listová zelenina pěstovaná pro chutné listové růžice, které se upravují jako salát, avšak mají vyšší nutriční hodnotu.
Na zbývající místo po sklizeném salátu a ředkvičkách ze srpnového výsevu vysejeme tři řádky kozlíčku polníčku pro časné jarní sklizně. Říjnové výsevy ve skleníku dobře přezimují a sklízíme je časně zjara. Vyséváme do řádků 10 cm, v řádku optimálně 2 semínka na centimetr řádku.
Plánek má rozměry modelového skleníku o délce 3 a šířce 2 metry, vzdálenost řádků 25 cm. Použité schéma je jen jednoduchým vodítkem.
Například odrůdu Larged leaved (D´olanda a seme grosso). Tato odrůda má středně zelený, oválně prodloužený list a polovzpřímený habitus. Poměrně dobře přezimuje.
Ředkvičky ze zářijového výsevu pravidelně zaléváme a koncem října začneme také probírkou sklízet.
V polovině října zrušíme porost rajčat, zryjeme, uhrábneme a připravíme pro výsadbu předpěstovaných sazenic ozimého salátu.
Sazenice ozimého salátu Humil rozsadíme do dvou tří řádků po sklizených rajčatech. Pokud máme dostatek sazenic, vysázíme je do vzdálenosti 10 až 15 cm od sebe. Vyjednocení na konečnou 25–30cm vzdálenost necháme až na jaro po přezimování. Vysazený salát v případě potřeby zaléváme, aby dobře zakořenil.
Na uvolněné místo vysejeme špenát pro časné jarní sklizně. Vysejeme si dva řádky ve vzdálenosti 10–15 cm, v řádku hustěji, cca 100 až 150 semen na běžný metr. Volíme odrůdy k tomuto vhodné, např. odrůdu Winter riesen. Tento špenát má velké silné listy středně zelené barvy a chuť obzvlášť aromatickou, proto ho můžeme doporučit pro kuchyňskou úpravu v syrovém stavu jako špenátový salát.
Salát Lazio
Vhodná je i hybridní odrůda Lazio F1, která tvoří mohutné růžice tmavozelených listů, je rezistentní k plísni špenátové a taktéž dobře přezimuje.
Foto archiv Semo
Zdroj Zahrádkář 10/2013
Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Pro podzimní výsadbu ovocných dřevin připravíme jámu odpovídající velikosti kořenů stromku. Zatlučeme opěrný kůl.
Řebříček a hluchavka mají široké využití, dobře namíchané ulehčí od bolesti a usnadní stonání. Patří k léčivkám, které lze označit přívlastkem ženské.
Mrkev je dnes jednou z nejběžnějších, ale i nejpopulárnějších zelenin. Obvyklá je v tuzemských polévkách, spolu s hráškem tvoří základ většiny mražených zeleninových směsí.
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.
