Důvodů vysévat zeleninu bez předpěstování máme několik. Například kořen mrkve, petržele nebo pastináku by se při výsadbě rozvětvil.
Dalším důvodem je fakt, že většina druhů setých přímo na stanoviště (například špenát) klíčí při nízkých teplotách (okolo 4 °C); není tedy důvod začínat pěstování s předstihem ve vytápěných prostorách a poté pikýrovat.
Špenát setý
Obdobně jako špenát lze vysévat ředkvičku. Na venkovní stanoviště ji vyséváme v příznivých podmínkách již koncem února, následně pak během března, dubna, až do poloviny května. Vhodné jsou výsevy ředkvičky v týdenních až čtrnáctidenních intervalech, které nám zajistí průběžně dostatek bulviček vhodných ke sklizni.
S výsevem ředkvičky bychom měli končit v polovině května
S výsevem červené řepy nespěcháme, vyséváme ji během dubna až května, z červnových výsevů lze sklidit jen menší bulvičky pro konzervaci.
Rané odrůdy mrkve (tzv. karotky) můžeme vysévat od časného jara až do letních měsíců, tedy asi od března až do července. Pozdní mrkve pro skladování vyséváme v dubnu a květnu pro sklizeň na podzim a následné uskladnění.
Během března a dubna vyséváme také petržel kořenovou a pastinák.
Petržel kořenová na hrůbku
Černý kořen pro podzimní sklizeň vyséváme brzy na jaře (v březnu až začátkem dubna) anebo již v srpnu předchozího roku.
Cibule kuchyňská je nejkvalitnější z přímých výsevů. Pěstování cibule ze sazečky nám sice zkrátí dobu pěstování na venkovním stanovišti, a tím současně dobu nezbytnou pro odplevelování, cibule z přímých výsevů je však nepřekonatelná z hlediska skladovatelnosti. Cibuli kuchyňskou pro sklizeň koncem léta vyséváme během března, nejpozději ještě začátkem dubna.
Mladá cibule kuchyňská
U okurky nakládačky jsou obvyklé přímé výsevy na trvalé stanoviště, i když ji lze pěstovat i z předpěstované sadby. S výsevy na venkovní stanoviště začínáme v poslední dubnové dekádě, anebo podle průběhu počasí v první polovině května. Pokud jarní mráz poškodí vzcházející výsevy, je možné vysévat ve druhé polovině května, nebo ještě začátkem června. Z těchto pozdějších výsevů (především pak začátkem června) však již nelze očekávat rovnocenné výnosy jako z časných termínů.
Tykve můžeme vysévat přímo na venkovní stanoviště okolo poloviny května, v teplejších oblastech můžeme s výsevy začít již začátkem měsíce.
Hrách zahradní sejeme ve druhé polovině března až do začátku dubna. Postupnými výsevy a kombinací odrůd s různou raností lze docílit delšího sklizňového období, které trvá od poloviny června do poloviny července.
Osivo fazolu zahradního
Fazol zahradní je na rozdíl od hrachu na teplotu náročnější zeleninou, proto ho vyséváme až okolo poloviny května, kdy je teplota půdy trvale nad 10 °C. Fazol lze vysévat až do poloviny června.
Foto autor
Mangold patří k cenným druhům listové zeleniny. Rozlišujeme mangold listový, jenž má bohaté, bublinaté a velké listy, a mangold řapíkatý se zesílenými řapíky.
Mít čerstvý hrášek co možná nejdéle, to je pro zahrádkáře optimální cíl. Opakované výsevy v 10–14denních intervalech však nebývají spolehlivým řešením.
Připomeňme druhy zeleniny, které lze předpěstovat v předjaří a během jara. které teploty jsou pro jednotlivé druhy nejvhodnější a kdy nastává čas pro výsadbu sazenic na venkovní záhony.
Ředkvičky a rychlený salát bývaly první jarní zeleninou. Dnes sice máme zeleninu dostupnou celý rok, ale kouzlo ředkviček má stále svou sílu.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
