Bylinkové zahrádky: Použijte kamínky jako kamínka

1. 11. 2022

Rostlinám bylinkové zahrádky svědčí lehčí půda. Teplomilným druhům také prospěje, když v noci neprochladnou. A které bylinky vybrat?

Základní kolekci bylinkové zahrádky tvoří ty druhy, které používáme při přípravě pokrmů. I do té nejmenší zahrádky se vejdou bylinky a mnohé se dají pěstovat také v květináčích, nebo použijeme truhlíky, koryta a další vhodné nádoby. Měly by být (alespoň ty nejčastěji používané) co nejblíže kuchyně.

Do bylinkové zahrádky lze vybudovat jako strupňovitou spirálu

Bylinková spiráíla; foto Shutterstock

Slunné místo pro bylinky

Pro bylinkové zahrádky je třeba vybrat místo s osluněním alespoň 5–7 hodin denně. Do míst mírně odkloněných od slunce se hodí jen některé byliny, například libeček, máta, kozlík, pažitka.

Velmi důležitá je lehká, minerální půda. Je vhodné pokrýt ji na povrchu štěrkem. Kromě toho, že kamenitý povrch vypadá pěkně, brání zbytečnému výparu vody. Přes den se kamínky zahřejí a v noci pak vydávají teplo, což svědčí teplomilným bylinkám pocházejícím ze Středomoří.

  • Další výhodou je, že kamínky po zalití nebo po dešti rychle oschnou a husté polštáře bylinek potom odspodu nezahnívají.

Kde najít místa pro bylinkové zahrádky

Klášterní zahrady měly symetricky řešené bylinkové zahrádky. Cesty do tvaru kříže je dělily na menší záhony. I naše zahrádka by měla být rozčleněná na menší plochy. Je to praktické, přehledné a cesty umožňují přístup ke každému záhonu ze všech stran.

  • Bylinky by neměly být vysázeny dále než 75 cm od kraje záhonu. To umožňuje jejich snadné ošetřování i sklizeň.

Současné bylinkové zahrádky mnohdy představují krásná a moderní řešení. Do větších pozemků lze začlenit i lavičku a vytvořit tak místo k odpočinku v prostředí vonných bylin a keřů. 
Ať už zvolíme jakékoliv řešení, po obvodu bylinkové zahrádky lze vysadit keře nebo pnoucí rostliny. Budou hezké a vytvoří mikroklima pro teplomilné bylinky.

Pokud máme více místa, mohou to být pnoucí růže, jejich květy přinášejí krásu a též se dají mnohostranně využít. Pokud zařadíme i některé botanické druhy, jako je například růže sivá (Rosa glauca), bude se její šedý list dobře vyjímat v okolní zeleni. A na podzim sklidíme zdraví prospěšné šípky.

Bylinkové zahrádky

Kombinace rostlin s kamínkovým mulčem brání přemokření; foto Shutterstock

Voňavé bylinky sázíme podél cest

Aromatické druhy zjemňují okraje pěšin. Jsou tam snadno dosažitelné a při každém pohybu vzduchu o sobě dají vědět jejich voňavé silice. 
Mnohé z bylin – tymián, šalvěj, yzop, mateřídouška, saturejka vyžadují nepřetržitou sklizeň, která má pro ně zmlazující účinek. Vytvářejí pak husté, kompaktní keříčky.

  • Bez řezu by postupně vyholovaly a brzy odumřely, postupně vyhynuly.

Pokud je zrovna nepotřebujeme, po sklizni je usušíme jako voňavé potpourri (vonné bylinné směsi), které v letních měsících zažene obtížný hmyz. Ve vonných polštářcích se uplatní v prádelníku či šatníku, případně pro koupel.

Co jsou mnohopohledové záhonky

V centru zahrádky jsou mnohopohledové záhonky, které obcházíme ze všech stran. Proto do nich nesázíme nejvyšší, ale jen středně vysoké rostliny – a to do středu záhonu – směrem k okraji pak rostliny nižší, ty nejnižší tvoří lem záhonu.

Nejvyšší rostliny sázíme před kulisu keřů, na pozadí obvodových záhonů, které jsou jedno- pohledové. Směrem k cestě k bližšímu okraji vysadíme postupně rostliny různé  výšky. Taková výsadba je přehledná a zajistí dostatek světla, vhodné podmínky i pro rostliny vyžadující polostín a vlhčí půdu. Vysadíme je do stínu středně vysokých rostlin uprostřed záhonu.

Růže doplní bylinkovou zahrádku

Treláž pro růže; foto Shutterstock

Nad vysoké stínomilné rostliny umístíme konstrukci, kterou můžeme nechat porůst pnoucími fazolemi, lichořeřišnicí. K patě konstrukce vysadíme rostliny náročnější na vláhu. Na takovou konstrukci, která krom stínu vytváří i horizontální a vertikální předěl v zahradě, můžeme použít například větve z prořezu keřů a stromů. Porostlá zelení vypadá velmi dobře.

Při výsadbě pamatujeme i na pozdější ošetřování bylinek a zeleně za nimi. U obvodových záhonů si proto ponecháme na potřebných místech přístupy a osadíme je kobercovými bylinkami, kterým nějaké to přišlápnutí nevadí, například mateřídouškou, nebo v polostínu rozrazilem lékařským.

Místa pro rostliny bylinkové zahrádky střídáme

Také bylinkové zahrádky potřebují střídání rostlinných druhů. Udržíme tak půdu v plné síle a nezamoříme ji chorobami ani škůdci. Proto měníme stanoviště jednoletých a dvouletých bylin a krátkověkých trvalek (3–4 roky). 
Nepoužíváme zde chemické ochranné prostředky.

Rostliny bylinkové zahrádky jsou obyčejně odolné, a pokud by se v porostu vyskytlo třeba padlí, je lepší napadené části ořezat a spálit. Případné škůdce ničíme mechanicky, ihned při zaznamenání výskytu.

Další možností, jak udržet zdraví bylinek, je zamíchat je mezi zeleninu – nejen v kuchyni, ale i v užitkové zahradě. Například lichořeřišnice se dobře vyjímá na okraji kompostu, je dobrým sousedem pro hrách, fazol, popřípadě zelí.

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)

Tady jako by krásná lichořeřišnice vybírala sobě hodný plot; foto Shutterstock

  • V mezerách na zeleninových záhonech mohou růst jednoleté bylinky – jen je třeba dát pozor na to, aby si výškou a vzrůstem nekonkurovaly v nárocích na světlo.

Mnohé léčivky lze výhodně začlenit do trvalkových záhonů. Na slunném stanovišti mezi vyššími trvalkami bude působivá skupina vytvořená z několika rostlin od každého druhu: divizny velkokvěté, topolovky růžové, proskurníku lékařského, slézu maurského, bělotrnu kulatohlavého.

Diviznám sluší trvalkové výsadby; foto A. Baroš

S růžemi všech barev bude ladit levandule a záhon může lemovat například kontryhel. Jeho kvetoucí nať a listy po ostříhání rychle dorůstají, takže je můžeme sklízet 2x až 3x za sezonu. Červeným, růžovým i bílým růžím vytvoří krásné pozadí světle růžová květenství kozlíku lékařského.

V polostinných partiích mezi vyššími trvalkami se dobře vyjímají krásná květenství tužebníku jilmového, pod keři zase česnek medvědí. Středně vysoké trvalky vhodně doplní třapatka nachová a šišák bajkalský, případně celík zlatobýl.

Měsíček lékařský se dobře vyjímá v sousedství jiných letniček, plicník lékařský zase v trvalkových partiích, které po odkvětu zdobí svými dekorativními listy.

Také měsíček náleží k letníčkám

Měsíček lékařský; foto J. Prášil

Máme-li vřesoviště, pak i ideální podmínky pro začlenění a růst vřesu obecného. Pokud ne, vysadíme ho před dřeviny milující kyselou půdu, například dříny, vilíny.

Trvalkové skupiny ozdobí modrým květem jirnice modrá. Má též bělokvětou formu a je medonosná, přiláká do zahrady včely. 
Rozrazil lékařský je vynikající půdopokryvná rostlina, perfektní náhrada trávníku.

Podobně i popenec břečťanolistý, který vysazený v truhlíku s balkonovými rostlinami nebo letničkami může i volně splývat přes jeho okraj. Esteticky hodnotnější je jeho pestrolistá forma. Můžeme ho použít i jako podrost do květináčů se stromkovými růžemi nebo jinými dřevinami na kmínku.

Foto A. Baroš, J. Prášil, Shutterstock

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

6. 12. 2022

Různé trvalky snadno rozmnožíme kořenovými řízky

Jednoduchou metodou rozmnožení mnoha zahradních rostlin se stal odběr a výsadba kořenových řízků. Snadno tak získáme trvalky. Například máčky, pivoňk, prvosenku zoubkatou, pilát, mák východní, chrpy, divizny.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x