Zahradníci a zahrádkáři mluví o rudbékiích. O jednoletých a vytrvalých. Botanici znají třapatku. Obě tyto skupiny obyvatel zeměkoule, mnohdy se prolínající, hovoří o téže rostlině.
Třapatka srstnatá (Rudbeckia hirta) je dnes ze zahradnického hlediska převážně letnička, z botanického dvouletka i krátkověká trvalka. Není v Evropě doma, původ má v Americe, kde roste od jihu Kanady po sever Mexika.
Na nejteplejších místech ČR zplaňuje, byla zařazena do skupiny invazivních neofytů, které mohou vytlačovat původní flóru. Zplaňují původní formy, odrůdy pěstované jako letničky jen minimálně, nebo vůbec. Třapatka je též brána jako rostlina jedovatá pro skot, ovce a prasata.
Třapatka ve společnosti trvalky třapatkovky
Původně dvouleté nebo krátkověké byliny byly přešlechtěny do podoby letniček. Neznamená to, že by původní typy vymizely, ale v zahradnické praxi se využívají jinak. Dnešní odrůdy se pěstují v záhonech s letničkami a tak se s nimi zachází. Na podzim se vytrhají a zkompostují.
Třapatka se množí z výsevů. Pěstované v květináčích, aby kvetly v květnu, se vysévají v únoru. Pro pěstování v záhoně stačí vysévat koncem března, začátkem dubna. Z takových výsevů narostou pěkné rostliny, které už krátce po výsadbě na záhon rozkvétají.
Mohou to být rudbékie nízké, do 30 cm, s květy do 5 cm v průměru, ale i jeden metr vysoké rostliny s květy více než 10cm. Tyto rudbékie otužujeme jen proti sluníčku, neměly by od výsevu do výsadby zachladnout, poškodí je teploty pod 16 °C.
Mají-li zdobit, potřebují kvalitní živnou půdu s vyšším obsahem humusu, slunné stanoviště. Půda by neměla být vysychavá. Rudbékie jsou hmyzosnubné. Pokud po opylení vytvoří plody, nažky, tyto docela dobře přezimují v půdě a v následujících letech se v místě výsadby i v okolí mohou objevit rostliny ze samovýsevu.
Obyčejně trochu v prvním roce ztratí na kráse, bývají drobnější. To je dáno spíše tím, že vyklíčily až v polovině jara, narůstaly později a obyčejně mezi dalšími květinami, se kterými se musely dělit o vodu světlo a živiny. Pokud přežijí do dalšího roku, vynahradí si to, vyrazí dosti časně a okolní porost přerůstají.
Rudbékie ze samovýsevu
Ve své domovině patří k léčivým rostlinám, jsou zdrojem žlutého barviva na tkaniny. V Česku se jako léčivky nebo barvířské rostliny nevyužívají. Oblíbili jsme si je však jako řezané květiny. Starší odrůdy, které jsou vyšší, poskytují květy na různě dlouhých lodyhách k řezu. Ve váze vydrží prakticky celý týden. Celá rozkvetlá květenství s lodyhou, nebo jen lodyhy s květními lůžky se suší a využívají v suché vazbě.
Pokud je to možné, nechávají se třapatky na záhoně i po uschnutí, přes zimu. Vytvářejí zimní výzdobu, květní lůžka na lodyhách mají značnou trvanlivost i na větru, dešti, sněhu.
Foto autor
Rod třapatek (Rudbeckia) byl pojmenován na počest dvou švédských lékařů, otce Olause a jeho syna Olofa. Jméno Rudbecků použil Linné.
Mezi zahradními vytrvalými květinami se shorakvěty řadí k těm nejvýznamnějším, které jsou ceněny pro svou nenáročnost a všestranné použití.
Mnoho letniček je možné vysévat přímo na stanoviště – na letničkový záhon nebo mezi trvalky. V klimaticky nepříznivých oblastech se však vyplatí předpěstování letniček v poloteplých podmínkách.
Existují atraktivní květiny, které zůstávají ve stínu tradičních i relativně nových oblíbených druhů. Tady je několik tipů na méně populární, leč okouzlující.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
