Přesliček je řada, oficiální lékopis uznává výhradně přesličku rolní. Pozor však na záměnu s přesličkou bahenní, ta je jedovatá.
Když omylem natrháme jemnější přesličku lesní, neublížíme si. Přeslička rolní má postranní větévku delší než pochvu (ze srostlých lístků na stonku).
Přeslička rolní (Equisetum arvense) je rozšířena po celé Evropě, Asii i Severní Americe až po arktické oblasti. Vytrvalá bylina má dva druhy stonků – jarní stonky vysoké 10–20 cm, žlutohnědé a nerozvětvené, jen se šupinatými listy. Stonky zakončuje vejčitý klas, ve kterém jsou spory, kterými se rozmnožuje. Posléze je nahradí nové zelené letní stonky. Jsou až 60 cm vysoké, rýhované, rozvětvené a neplodné.
Přeslička rolní roste na chudých lehčích půdách s vyšší hladinou spodní vody po celém území Česka. Na zahrádce je nevítaným plevelem. Najdeme ji na okraji polí, lesů, příkopů, na násypech, často u železnic.
Přesličku sbíráme jen na nekontaminovaných lokalitách!
Využíváme letní nať – rozvětvenou a svěže zelenou. Trháme ji bez černé spodní části, od konce května až do konce září. Schne rychle. Správně usušená nesmí zčernat.
Obsahuje flavonoidy a minerální látky, největší podíl má kyselina křemičitá a draselné soli. Obsahuje i další kyseliny (oxalovou, jablečnou, amonitovou). Patří k nejbohatším rostlinným zdrojům křemíku, tělo jej může okamžitě využít.
Minerál křemík pomáhá při prevenci osteoporózy a používá se při léčbě zlomenin a porušených vazech. Uvolníme jej z natě jen delším vařením. V přesličce jej doplňuje ještě draslík, selen, hliník.
Vnitřně přesličku, zejména dlouhodobě, užíváme po poradě s lékařem. Denní dávka by neměla překročit 6 g.
Dnes bývá přeslička nejčastěji součástí čajovin při bakteriálních onemocněních a zánětech močových cest, při revmatismu a jako antisklerotikum, také při otocích nohou plynoucích z metabolické nedostatečnosti. Není chutná, málokdy se pije samotná.
Letní nať přesličky rolní sušíme a poté používáme odvary a výluhy, koupele, obklady i v čaji
Kontraindikací pitné kůry z přesličky je omezená činnost ledvin a srdce.
Zevně používáme přesličku na zastavení krvácení, výplachy při krvácení z nosu, na koupele při hemoroidech, na kloktání při zánětech mandlí, na obklady a osvěžující koupele a jako kosmetikum. Obklady na obličej nebo oplachování zpevňují tkáň, zlepšují prokrvení a současně zužují póry.
Budete překvapení, jak hezky vycídí cínové, ale i další nádobí (gril). Používá se také na jemné čištění nábytku z přírodního dřeva bez barvy a politury.
1 čajovou lžičku rozdrcené přesličkové natě přelijeme šálkem vody, lehce vaříme 15 minut, necháme 10–30 minut louhovat, scedíme. Pro větší vyluhování křemíku se přidává cukr. V průběhu dne vypijeme 3 šálky, každý zapijeme šálkem vody.
200 g přesličky na 1 l vody, zahřejeme, uvedeme do varu a mírně 15 (až 30) min vaříme. Necháme vylouhovat (30 min až 3 hodiny) a doplníme na běžnou koupel nebo použijeme na vlasy.
Výborně se odvar osvědčil na výrony, zlomeniny a oplachování ran. Zde již neředíme! Když to místo umožní, použijeme vlažnou koupel cca 15 minut. Jinak přikládáme vlažné obklady z gázy (na rány do 10 minut). Na rány dáváme vždy čistý odvar, ale na zlomeniny můžeme použít opakovaně. Uchováme v ledničce.
1 hrst sušené přesličky vaříme 15 min na perličku se 1/3 l vody (pečliví dají destilovanou), odstavíme a přidáme 1 hrst květních plátků růže. Necháme louhovat 30 minut. Poté scedíme, dáme do vypařené lahvičky.
Pleťovou vodu uchováváme v chladnu a používáme především na nečistou aknózní pleť. Pro uvadlou pleť přidáme ještě měsíček (nebo silici) a přikápneme některý z kosmetických olejů.
Zdroj časopis Zahrádkář
Foto autorka
Pěstuji tři typy rajčat. Nejdelší tyčková – indeterminantní, dále semideterminantní a keříčková – determinantní. Těmi jsou Šejk a Zyska.
Již od nepaměti pomáhají léčivé byliny při nejrůznějších poraněních, kdy kůže zůstává neporaněná, ale vzniká otok nebo podlitina.
Přesličky zatím patří v našich zahradách ke zřídka pěstovaným rostlinám, přestože působí velmi dekorativně a jejich pěstování není složité.
Koláče, štrúdly, kompoty, pyré… Úrodu jablek využijeme na mnoho způsobů. Experimenty a netradiční recepty zpestří zásoby zavařeného ovoce.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
