Tipy pro stavbu bylinkové spirály: směsi půdy, jezírko, postup
6. 11. 2020Kořeninové a léčivé bylinky lákají k pěstování. Liší se však svými požadavky na závlahu a oslunění. Tyto rozdílné podmínky poskytne bylinkám právě spirála.
Na přelomu září a října začínáme s přípravou bylinkové zahrádky na zimu. Na příští rok můžeme vysévat heřmánek, k zimnímu přirychlování přemístíme pažitku.
Bazalku vysejeme pro pěstování v květináči, nejlépe některou z kompaktních, méně vzrůstných odrůd. Například Mammolo genovese nebo drobnolisté odrůdy Mánes či Compact.
Počátkem měsíce ještě jednou sklidíme listy naťového celeru a listové petržele, které usušíme nebo zmrazíme. Rostliny listové petržele, které jsme v září již nesklízeli, přesadíme do květináče o průměru 10–15 cm nebo do truhlíku pro zimní rychlení. Poté rostliny zalejeme a ponecháme venku až do příchodu prvních mrazíků nebo umístíme do studeného pařeniště či studeného skleníku.
Máme-li možnost před rytím přihnojit kompostem, uděláme tím první dobrý krok pro úspěšné pěstování bylinek v příštím roce. Zrytý pozemek pak necháme přes zimu v hrubé brázdě.
Pokud bazalka, měsíček lékařský, heřmánek, anýz, saturejka a majoránka vytvořily na záhonech pěkné listy nebo květy, sklidíme je počátkem října. Rostliny uklidíme na kompost a půdu po těchto jednoletých kulturách zryjeme.
Koncem září a počátkem října máme optimální podmínky pro výsev heřmánku. Vyséváme ho na pečlivě připravený záhonek. Osivo nezapravujeme, jen jemně utužíme výsev. Vyséváme poměrně řídce, aby porost heřmánku nebyl přehoustlý, jinak poléhá a je nevyrovnaný v květu.
Založené porosty dvou a víceletých kultur ještě naposledy odplevelíme a necháme přezimovat.
V říjnu si připravíme pažitku k rychlení. Trsy určené k rychlení ještě před příchodem mrazů opatrně vyjmeme z půdy, například za pomoci rycích vidlí, rozdělíme na menší části a oklepeme přebytečnou zeminu. Při dělení trsů dbáme na to, aby se jednotlivé cibulky nepoškodily. Poškozené cibulky odstraníme.
Trsy zasadíme do květináče, doplníme zeminou nebo zahradnickým substrátem, aby rostlina byla pevně ukotvena. Nať z nich v tomto období již neodřezáváme.
Teplotě pod bodem mrazu bychom měli rostliny vystavit nejméně na 2–3 dny.
Potom trsy necháme postupně v chladu zaschnout a promrznout. Běžně se zakládají do studeného skleníku nebo do sklepa. Rostlinám dopřejme minimálně měsíc klidu a teprve poté začneme s přirychlováním.
Foto autor, Semo a Schanda
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.