Zahrádkář, jenž si splní sen a obohatí svou zálibu o skleník, sklidí první úrodu dřív. S létem však přijde test, zda teplomilné rostliny netrpí vedrem.
Před rokem 90 mnohé nebylo dostupné a lidé si svépomocí vytvářeli, co potřebovali. Často systémem pokus omyl. Výstižně se to pak komentovalo: „Dělám pomalu, za to blbě!“ Právě tak to dopadlo se stavbou mého prvního skleníku.
Získal jsem tehdy stará velkoplošná okna z rekonstruované budovy a pařeništní okna v rámech z rušeného zahradnictví. Můj pokus však skončil neslavně hromadou dřeva a haldou střepů.
Sešikmené stěny skleníku zvětší využitelnou plochu. Větrací kouty lze provizorně uzavřít.
Až mnohem později jsem koupil klasický skleník ze železných pozinkovaných profilů, povrchově upravených skel čtyřmilimetrové tloušťky, ukotvených pásy masivní pryže.
Základy jsme betonovali svépomocí.
Vedle covidu a globalizace patří k tématům doby skleníkový efekt zemské atmosféry a oteplování.
Wikipedie uvádí, že pojem skleníkový efekt vznikl z chybné analogie s účinkem slunečního světla, které prochází sklem a ohřívá skleník. Způsob, jakým skleník zachovává teplo, je však zásadně odlišný, protože skleník pracuje většinou snížením proudu vzduchu tak, aby se zachoval teplý vzduch uvnitř.
Na tomto principu – podpořit růst a vývoj rostlin vyšší teplotou – fungují i pařeniště. V minulosti bývaly pro zahradnictví typické celé pásy takových pařenišť. V časném jaru se v nich předpěstovala sadba zeleniny. Ze slova pařeniště přímo čiší vlhké teplo. Z rozkladu vrstvy listí a koňského hnoje se pod oknem všechno paří a sadba roste a bují.
Dnes bývají pařeniště nahrazena fóliovníky tunelového tvaru a skleníky. V těch se místo tabulí skla uplatňuje organický polykarbonát.
V nevytápěném, tepelně neizolovaném skleníku pěstitel musí výsevy a výsadby přizpůsobit kalendáři kvůli nízkým nočním teplotám. Se zateplením může kalkulovat s tím, že sluneční paprsky vylepší teplotní bilanci uvnitř skleníku i po západu slunce.
Chutnou ranou zeleninu – saláty, ředkvičky, bílé odrůdy kedluben – je třeba ve skleníku pěstovat, dokud teploty zůstávají na časné jarní úrovni. Později by zelenina ztrácela na chuťových vlastnostech.
Pak už přichází období hlavní plodin – paprik a salátových okurek, někde lilku baklažánu, rajčat…
Rajčatům se ve vlhkém prostředí spolu s okurkami a paprikami úplně nedaří. Letos (2021) jsem do skleníku vysadil jen dvě.
Teplomilné rostliny nacházejí ve skleníku podmínky, jaké potřebují. K nim však patří i dostatečně větratelné prostředí. Chybí-li, rostliny trpí paradoxně tím, kvůli čemu jsme si skleník pořídili, tedy vyšší teplotou.
Skleník s různými větracími prvky
Základním nedostatkem téměř všech konstrukcí skleníků je nízká kapacita větrání, případně nevhodné umístění větracích prvků. Vyšší účinnosti větrání během léta vyžaduje odvětrání ve střešní části a také dveřmi. Výjimečně bývají k dispozici větrací otvory ve spodní části stěn.
Když svítí do skleníku slunce bez větrání, vystoupá teplota nad 60 °C. Při současně nižší vlhkosti vzduchu rostliny vadnou, ale především rostliny trpí fyziologickými poruchami z vysoké teploty.
Teplomilným plodinám svědčí 30 °C. V závislosti na vlhkosti vzduchu mohou teploty nad 35 °C vyvolat opad květů paprik nebo zasychání květů okurek.
Protože většinou nemáme možnost větrat skleník přesně ve chvíli, kdy to začne být potřeba, necháváme skleník otevřený, nebo využijeme systém automatického otevírání větracích prvků. Potřebujeme k tomu zdroj elektrické energie. Existují i zvedače oken, které pracují na fyzikálním principu roztažnosti kapalné náplně.
Textilie stíní skleník z vnější strany
Zahrádkáři řeší stínění často vnějším zakrytím plochy zelenou stínicí textilií z polyethylenu. Na trhu jsou v různě širokých pásech a s různým stínicím efektem uváděným v procentech (30–90 %) v závislosti na hustotě síťoviny.
Ale se stíněním to nepřežeňte! Nezapomeňte, že rostliny potřebují dostatek světla.
Foto autor
Předevčírem jsem byl střihat zatím drobná jablíčka, aby jich v koruně jabloně zůstalo přiměřeně. Probírka plodů však byla potřeba méně, než jsem očekával.
Českým názvem moniliový úžeh nebo moniliová spála se označuje choroba peckovin nejspíš podle toho, že suché zbytky květů, například višní, připomínají poškození vysokou teplotou. Spálené však nejsou.
Černá netkaná textilie zdomácněla na polích i na zahradách. Brání růstu plevelů, udržuje déle vláhu. Prohlédněte si návod na pokládku pod sazenice rajčat.
Možná jste právě zaseli nebo už vysadili okurky, budoucí poklady své zahrady a kuchyně. Připomeňme si, nač se u které skupiny okurek soustředit, aby úroda potěšila.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
