Domů » Zahrada » Rady » Tipy zahrádkářů » Paprika: žádaná zelenina s nejširším sortimentem odrůd

Paprika: žádaná zelenina s nejširším sortimentem odrůd

Odrůdový sortiment je široký jak tvarem plodu, tak barvou a chutí. Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize k roku 2021 uvádí 194 odrůd. Z toho 61 odrůd hybridních, 28 odrůd pálivých.

Paprika, patří mezi nejpestřejší odrůdovou zeleninu

Podle dochovaných historických pramenů byla paprika známa již devět tisíc let před naším letopočtem. Tato zelenina pochází ze Severní Ameriky a Mexika. Do Evropy ji přivezl Krištof Kolumbus na počátku 16. století. K většímu rozšíření došlo v Evropě až v 19. století po vyšlechtění nepálivých odrůd z papriky roční (Capsicum annuum).

Současný sortiment zahrnuje odrůdy zeleninové papriky včetně pálivých feferonek, kořeninové papriky a drobnoplodých pálivých odrůd okrasné papriky.

Pro milovníky ostrých paprik se nabízí chilli papriky druhu papriky čínské (Capsicum chinense).

Jako okrasné chilli papriky se pěstují i druhy: Capsicum baccatum (zvonkovité plody), Capsicum frutescent (drobné plody rostoucí vzpřímeně) a Capsicum pubescens (masité, kulovité, mírně pálivé plody).

Nejrozšířenější paprika roční

V tuzemských podmínkách je paprika jednoletá rostlina s mělkým kořenovým systémem. Ze stonku, který ve spodní části dřevnatí, vyrůstají vejcovité, zašpičatělé a celokrajné listy. Po vytvoření šesti i více listů, v závislosti na odrůdě, se vytvoří květ a stonek se rozvětví. Každá větev se po vytvoření listu a květu opět rozvětví.

Květy jsou oboupohlavné s bílou korunou. Vyrůstají po jednom, ale i ve 2–3 květných vijanech. Květy jsou samosprašné, avšak může dojít i k cizosprášení čmeláky. O tomto jevu se mohli přesvědčit pěstitelé, kteří pěstovali sladkou a pálivou odrůdu papriky a po výsevu semen získaných z nepálivé odrůdy, byla část plodů pálivá.

Paprika roční (Capsicum annuum)

Plodem je vysýchavá bobule jehlancovitého, kvadratického a kulovitého tvaru. V technické zralosti má barvu bílou, krémovou, zelenou, žlutou, fialovou a v botanické zralosti, kdy jsou zralá semena, barvou červenou, oranžovou, žlutou i hnědou.

Podle chuti mohou být plody sladké, což je většina plodů, nebo pálivé. Pálivost způsobuje alkaloid kapsaicin, který se vyskytuje hlavně v centrální semenici, zvané také placenta, na které vyrůstají semena a v prodloužené semenici, což jsou žilky v plodu. Obsah kapsaicinu se vyjadřuje v SHU jednotkách a může dosáhnout u nejpálivějších odrůd více než dva miliony SHU.

Semeno si klíčivost udrží 2–3 roky.

Proč je paprika tak zdravá

Významná je zejména pro vysoký obsah vitaminů, jejichž množství závisí na odrůdě a zralosti plodu a minerálních látek.

• Průměrný obsah vitaminu C je 120 mg i více na 100 g bobule.
• Obsah provitaminu A je u papriky v technické zralosti 2,16 mg/100 g , u papriky v botanické zralosti až 16 mg/100 g.
• Paprika je bohatá i na vitaminy skupiny B, především B_6, který je nezbytný pro funkci řady enzymů.
• Z minerálních látek je bohatá na železo.

Náročnost papriky na prostředí a podmínky

Paprika je náročná na teplo, světlo, výživu a vodu. Optimální teplota je 22–25 °C, noční pak o 7 °C nižší. Maximální teplota je 30 °C, minimální 8 °C. Při překročení těchto teplotních hodnot dochází k zastavení růstu.

Půda by měla být lehká, provzdušněná a s vysokým obsahem humusu. Provzdušněnost je pro dobrý růst papriky důležitá.

Paprika je náročná na vodu, bez závlahy jí nelze pěstovat.

Papriky pěstujeme v I. trati, po sobě s odstupem 4–5 let. Ideálním hnojivem je hnůj chlévský,  nebo  kompost v dávce 40 kg/10 m². Živiny můžeme doplnit průmyslovými hnojivy nebo také kombinovanými hnojivy se stopovými prvky, jako je Cererit v dávce 400–600 g/10 m² nebo 2,5 kg NPK. Dvě třetiny aplikujeme před výsadbou a zbývající část pak v průběhu vegetace.

Pěstování a choroby

Sadbu předpěstujeme z výsevu od poloviny února do poloviny března. Pro klíčení jsou vhodné teploty nad 25 °C. Při těchto teplotách stačí za týden vyklíčit. Po vyklíčení ji pěstujeme při teplotě 17–20 °C ve dne a okolo 14 °C v noci. Důležitý je dostatek světla, pravidelná závlaha a přihnojování.

S výsevem paprik začínáme co nejdříve, budeme se o ně starat až pět měsíců, než plody dozrají. Někdy déle. Foto Shutterstock.

Papriku vysazujeme od poloviny do konce května do sponu 60 x 25–40 cm nebo do dvouřádků 80–100 + 40–50 x 30–40 cm. Po výsadbě můžeme papriku zakrýt netkanou textilií, abychom zlepšili teplotní a vlhkostní podmínky.

Ošetřování spočívá v kypření půdy, v závlaze v týdenních intervalech dávkou 20 mm na m². Přihnojujeme koncem června, začátkem července. Výhodná je kapková závlaha, která šetří vodu.

Z chorob se vyskytují virová onemocnění, která se projevují mozaikou listů, kdy přenášečem jsou mšice. V osevním postupu nezařazujeme papriku po lilkovitých, tykvovitých a vojtěšce pro nebezpečí přenosu virové mozaiky vojtěšky.

Na plodech se může vyskytnout úžeh nebo suchá hniloba papriky, způsobená relativním nedostatkem přijatelného vápníku v důsledku např. nedostatku nebo nadbytku vody v půdě, nadbytku dusíku nebo draslíku.

Vhodná doba na sklízení:

• V době technické zralosti
• Plody dosáhnou odrůdovou velikosti
• Plody jsou lesklé.

Pokud plody sklidíme předčasně, brzy nám budou vadnou a mít trávovitou chuť a tenkou stěnu oplodí.

Odrůdy se dělí podle:

• Chuti na sladké a pálivé. Pálivost odrůd zeleninové papriky je mírná, větší pálivost mají drobnější tenkostěnné úzké plody, které se označují jako feferonky.
• Tvaru plodu, kdy základních tvarů je 7:  jehlancovitý (plody mají špičku), lichoběžníkovitý (bez špičky), kvadratický, rajčatový, jablíčkový tvar (ploše kulovitý), tvar beraního rohu (zahnutý, svraštěný, dlouhý plod) a kozí roh (užší, nesvraštěný plod).
• Různé barvy jak v technické, tak v botanické zralosti.
• Tloušťky stěny, která se nejčastěji pohybuje od 4 do 6 mm a hmotnosti plodu nejčastěji od 80 do 140 g.
• Typu pěstování na polní a pro pěstování v krytých prostorech.

Rozdíly jsou také v ranosti a ve využití pro spotřebu v čerstvém stavu nebo pro sterilování. K tomu jsou zvlášť vhodné kapie s jehlancovitým, plochým plodem, které se sklízejí v botanické zralosti. Mají pevnou stěnu, takže syrové nejsou moc vhodné k jídlu, ale hodí se ideálně ke sterilování, protože nezměknou a zavařené vydrží pevné až rok.

Foto J. Rod, Shutterstock a autorka

Související články

chilli fóliovník odrůdy pálivost papriky půda reportáž truhlík

Proč rozmanité chilli papričky pěstuje stále více zahrádkářů

2. 1. 2022

Kdo se jednou pustí do pěstování chilli papriček a najde v něm zalíbení, stěží je v příštích sezonách vynechá. Peter Gajdoštin o tom ví své.

číst více

fóliovník odrůdy papriky pěstování paprik skleník

Papriky k předpěstování vhodné do horšího podnebí

26. 12. 2021

Jedním z prvních druhů zeleniny, které vyséváme pro předpěstování, jsou papriky. V tuzemském podnebí se osvědčily smetanové a zelené.

číst více

paprika pěstování paprik vitamin C

S pěstováním papriky začneme v únoru, sklízet budeme od srpna

10. 12. 2020

Kolumbus objevil papriku na Haiti. Na zahradě ji můžeme objevit i my a po svém – jako druh velmi cenné teplomilné zeleniny, který také zvládneme pěstovat.

číst více

Proč chilli pálí a čím paprička posilí zdraví člověka

4. 6. 2020

Capsaicin, nazývaný též capsicin a psaný ve verzi kapsaicin, spolu s dihydrocapsaicinem představuje na 90 % pálivých substancí papriky.

číst více