Problémy s výživou révy na zahradě bývají spojeny s místem výsadby. Poměrně mohutný kořenový systém révy narůstá hluboko pod zem i do značné šířky.
Hlavní kořeny často zasahují do hloubky několika metrů. Vedlejší kořeny, které jsou důležité pro příjem živin, vytvářejí hlavní hmotu v půdním horizontu 40–70 cm. Je proto důležité, aby réva vinná nebyla vysazená přímo u zahradních staveb, které mají základy.
Keř révy ve stresu spojeném s výživou: s nedostatkem živin přístupných v půdě
Réva by měla být vysazena aspoň jeden metr od základů staveb.
Pokud kořenový systém nemá dostatečný objemný prostor ke svému rozvoji, mohou se u keřů projevit příznaky nedostatku některých živin.
Příznaky chlorózy – blokace příjmu železa
Základem boje s chlorózou je zlepšení struktury půdy a zvýšení obsahu organické hmoty v půdě. Pozitivní je aplikace kompostů nebo zeleného hnojení.
Nejdříve se projevuje na vrcholcích letorostů a nejmladších listech. Mladé lístky se postupně vybarvují světle zeleně, žlutozeleně a nakonec zcela zežloutnou. Tyto příznaky se mohou na vrcholcích letorostů vyskytovat již před kvetením od poloviny května.
Při silném nebo víceletém výskytu chlorózy dochází k zakrnění růstu keře, k nedokonalému vyzrávání jednoletého dřeva a vyšší intenzitě sprchávání květenství. Dochází i ke snížené tvorbě zásobních látek keře.
Při výsadbě je vhodné se vyhnout půdám s vysokým obsahem vápníku. V případě, že to není možné, vysazujeme révu výhradně na podnožích určených do takových půd.
Podobné mohou být příznaky nedostatku hořčíku. Objevují se však většinou nejdříve na starších listech. Listová čepel mezi žilkami u bílých odrůd žloutne, u modrých je načervenalá. Žilnatina a část listové čepele okolo žilek zůstává zelená. Okraje listové čepele nenekrotizují a nezasychají, nekrotizace začíná na zežloutlých částech listové čepele.
Hořčík má největší význam jako stavební součást chlorofylu. Jako součást chlorofylu ovlivňuje fotosyntézu a podílí se na tvorbě aminokyselin. Zlepšuje transport asimilátů v rostlině a zdravotní stav hroznů.
Nedostatek hořčíku se projevuje nejdříve na starších listech
Draslík je z pohledu výživy révy a ovlivnění kvality hroznů a vína patrně nejvýznamnějším prvkem. Rostlina ho přijímá ve formě draselných iontů.
Nedostatek draslíku se objevuje na lehkých písčitých půdách a na půdách s vysokým obsahem jílovitých částic. Listová čepel se u bílých odrůd zbarvuje červenohnědě až hnědofialově. U modrých odrůd je listová čepel červená. Okraje listů se svinují dolů.
Nedostatek draslíku signalizuje výrazná změna barvy listů
Nedostatky draslíku a hořčíku je vhodné eliminovat aplikací minerálních hnojiv. Zahrádkáři nejčastěji využívají komplexní hnojiva, jako je třeba Cererit.
Při akutním nedostatku hořčíku je možné použít hořkou sůl (síran hořečnatý). Hnojivo je třeba zapravit co nejblíže kořenovému systému, tzn. minimálně do hloubky 30 cm, protože tyto živiny jsou pomalu pohyblivé.
Nejrychlejší možností, jak odstranit problémy s výživou, je aplikace listového hnojiva. Poté musí následovat úprava obsahu živin v půdě.
Vzájemnou kombinací listové výživy, při projevech příznaků nedostatku a následujícího doplnění živin i do půdy se většinou podaří problémy s výživou vyřešit.
Listovou výživu je vhodné aplikovat po ránu nebo večer, když jsou listy mírně vlhké. Je vhodné ji opakovat alespoň 3x v 10–14denních intervalech. Je třeba si vždy pečlivě přečíst návod u listových hnojiv a případnou možnost jejich míchání s fungicidy.
Foto autor
Ekologické pěstitelské postupy se těší oblibě i mezi vinaři. Místo chemických přípravků na ochranu rostlin používají přírodní látky, šetrné k prostředí i lidskému zdraví.
Pro révu vinnou volíme vždy to nejlepší, co můžeme. V praxi se tomu říká dobré terroir, tedy interakce vlivů klimatických i půdních ovlivněných lidskou činností.
Roztoči vlnovník a hálčivec poškozují révu jako první v sezoně. Abychom keře ochránili, měli bychom umět škůdce včas identifikovat.
Poté, co skončí kvašení, začnou se ve víně usazovat kvasničné kaly a další částice, které v moštu byly nebo se vysrážely kvašením. Tento proces lze urychlit.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
Co když je vinná vysazena méně než 1 m od základů domu a pak se pne směrem od domu, musí nutně poškodit základy domu, když mají kořeny možnost růstu na opačnou stranu, tedy směrem od domu? Tak to máme s naší révou.
Mají-li kořeny možnost růst jinam a jsou-li hnojeny, popřípadě zalévány tam, kam mají růst, porostou za vodou a výživou.
Jak daleko od studny je bezpečné revy vysadit ?
A to máte otevřenou studnu a bojíte se, aby do ní nikdo nespadl? Nebo pro koho či co by to mělo být bezpečné. Réva má kořeny do mnoha metrů do šířky i hloubky, běžně přes 10 m.