Pro révu vinnou volíme vždy to nejlepší, co můžeme. V praxi se tomu říká dobré terroir, tedy interakce vlivů klimatických i půdních ovlivněných lidskou činností.
Místo pro výsadbu révy vinné vybíráme s ohledem na teplotní nároky rostliny. U větších výsadeb volíme nejlépe jižní svah, hlinitopísčité půdy, nadmořskou výšku asi do 280 m n. m. Naprosto nevhodné jsou mrazové kotliny, zamokřené, těžké, studené půdy a vyšší nadmořské výšky, kde réva často trpí jarními mrazíky.
U menších výsadeb vždy vybíráme tu nejlepší polohu, kterou nám zahrada skýtá, což je většinou jižní, velmi bohatě zásobená slunečním svitem, zeď domu, či hospodářského stavení chráněná před přílišným větrem.
Réva při dobrém zacházení může vydržet na pozemku i několik desítek let, proto pro ni musíme půdu velmi dobře připravit. Pozemek, kde ji budeme pěstovat, nejdříve zbavíme všech náletových dřevin a pařezů.
Sazenice révy po výsadbě
Půda, na které se réva bezprostředně před výsadbou pěstovala, se má nechat tzv. odpočinout asi 2–3 roky. Vysejeme na ni plodiny na zelené hnojení – jetelotravní směsku, svazenku, jetel, vikev huňatou, vojtěšku, tolici dětelovou, či oves, který má výborný fytosanitární účinek. Současně na pozemek rozmetáme uleželý chlévský hnůj nebo kompost, aby se půda obohatila o humus.
Také hnojíme do zásoby málo pohyblivé prvky v půdě: draslík, fosfor, hořčík a vápník. Zásobním hnojením dosáhneme optimální zásoby živin po delší časové období, pokud možno v celém půdním horizontu. Dávka hnojiv závisí také na typu půdy. U silně kamenitých nebo písčitých půd hnojíme méně, aby se nám živiny nevyplavovaly.
Na pozemcích málo svažitých (do 15˚) provedeme rigolaci či hluboké rytí. U pozemků s velkým sklonem je nutné vytvořit mikroterasy, opěrné zídky či alespoň ihned po výsadbě osít meziřadí, aby nedocházelo k půdní erozi vlivem přívalových dešťů. Nejúčelnější je, když se tato opatření navzájem doplňují a podporují.
V současné době, kdy jsou zimy srážkově i teplotně nevyzpytatelné, vysazujeme většinou od konce dubna do poloviny května. Révová sazenice je většinou prostokořenná s roubem a místem roubování namočená v parafínu. U takovéto sazenice zakrátíme kořeny na zhruba 8 cm a namočíme ji na 1–3 dny do vody a následně vysazujeme.
Neupravené sazenice a sazenice připravené na výsadbu
Pokud sazenice koupíme již v zimním období, založíme je do vlhkého písku a udržujeme při teplotě okolo 5 ˚C. Ze sazenice před výsadbou nikdy neodstraňujeme parafín, jinak by mohlo dojít k zaschnutí roubu. Vlivem teploty a slunečního záření parafín změkne a umožní prorůst mladým výhonům.
Révu sázíme do jamky vykopané ručním nářadím, jako je rýč nebo krumpáč, či půdním jamkovačem. Jamka by měla být hluboká asi 40 cm a široká zhruba 15–20 cm. Pokud jsme si před výsadbou kvalitně připravili a vyhnojili pozemek, není již potřeba na dno jamky dávat kompost. Révovou sazenici umístíme na dno jamky tak, aby nad povrchem půdy zůstalo zhruba 8 cm sazenice pod místem roubování.
Kořeny přisypeme zeminou a následně révu zalijeme cca 10 l vody, když se voda vpije do půdy, tak zeminu dosypeme po okraj jamky a důkladně zeminu přitlačíme k sazenici.
Ozeleněné meziřadí s kamenem pod révou
U hrnkovaných sazenic se termín výsadby prodlužuje až do konce června, tak aby sazenice stihla ještě daný rok pořádně prokořenit. Velikost jamky je v tomto případě dvakrát větší než květináč, ve kterém byla vysazena. Po výsadbě, kdy je srážkově normální rok, již není třeba révu zalévat.
Je lepší pás půdy pod révou buď zasypat štěpkou, aby půda při vyšších teplotách rychle nevysychala, anebo pod révu nasypat kameny, které akumulují teplo a tvoří příznivější klima pro růst a v následujících letech pro vyzrávání hroznů.
Foto autor
K tomu, aby zahrádkář začal pěstovat révu, může stačit, když soused přinese na ochutnání hrozen révy ze své zahrady.
V polohách 400–500 metrů nad mořem vinná réva v červenci odkvétá a na spodní části hroznů současně i dokvétá.
Obojí je třeba dobře naplánovat: výstavbu i výsadbu. Místo pro sazenice révy vybereme tak, abychom mohli pergole dát požadovaný tvar, kterému zase musí odpovídat opěrná konstrukce.
Jan Piškula z Neratovic pěstuje stolní odrůdy révy vinné v Polabí, v nadmořské výšce 170–175 m. Před časem popsal své zkušenosti časopisu Zahrádkář.
Dobrá chuť plodů jahod není jen odrůdovou záležitostí. Velký vliv má také zálivka, kdy pokud více zaléváme (nebo více v tomto období prší), plody přerůstají a jejich chuť je mdlá až fádní. Pokud dostatečně neprší nebo za přísušku, postačí jahodám zálivka
