Nízké okrasné trávy podpoří krásu květin, záhonu, zahrady
15. 2. 2022Výška okrasné trávy hraje důležitou roli v kompozici s květinami. Nízké druhy a odrůdy trav tak můžeme vybrat například ke skalničkám.
Mezi vysoké okrasné trávy řadíme ty, které při výsadbě přesahují 120–150 cm. Při správné péči dorůstají do výšky dvou až tří metrů.
Díky své velikosti jsou vysoké trávy používány jako solitéry, které buď dominují porostu okolních nižších druhů, nebo vyniknou jako součást trvalkových záhonů a výsadeb kombinovaných s okrasnými keři.
Pravděpodobně nejoblíbenějším a nejrozšířenějším druhem patřícím mezi vysoké okrasné trávy je ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) původem z východní Asie. Jde o trsnatě rostoucí, dlouhověký a obvykle spolehlivě zimovzdorný druh.
Až na několik výjimek jsou odrůdy tvořeny především vysokými kultivary, jejichž výška začíná na 100–120 cm v době květu. Některé odrůdy dorůstají bezmála tří metrů.
Okrasný efekt je dán samotným habitem rostlin. Zbarvením listů i velmi nápadným, atraktivním kvetením mnoha odrůd. Suchá květenství na rostlinách dokážou vytrvat dlouho do zimy. Představují tak vítané zpestření relativně fádnějšího zimního období na zahradě.
Oblíbené jsou pestrolisté odrůdy se žlutými, příčnými proužky na listech. K těm patří zejména:
Velmi efektní jsou i odrůdy s výraznými, podélnými, bílými pruhy. Mezi nejčastěji nabízené patří:
Efektní odrůdou s bílými podélnými pruhy na listech je i Morning Light. Vyniká jemným habitem a velmi úzkými listy. Jemu podobný je pak i jeden z nejrozšířenějších kultivarů Gracillimus, který je taktéž atraktivní svými velmi úzkými listy. Jde o odrůdu zajímavou právě pro své olistění a vzhled, na zahradách však obvykle nekvete. Respektive nakvétá velmi pozdě a v tuzemských podmínkách to nestihne.
Naopak mezi odrůdy nápadné svým květenstvím patří nejatraktivnější Kleine Fontaine, Kleine Silbersoinne, Malepartus, Red Chief a mnoho dalších.
Mnohé odrůdy rovněž na podzim výrazně mění barvu olistění do zářivě žlutých až oranžových či načervenalých tónů.
Ozdobnicím vyhovuje na zahradě slunné až polostinné stanoviště a živná, ideálně nevysychavá půda. Řada odrůd sice toleruje i občasné přísušky, ale ty se obvykle projeví v nižším nárůstu nadzemní části. Okrasný efekt ozdobnic přichází až v polovině léta, kdy dorostou své konečné velikosti a trvá pak dlouho do podzimu a vlastně až do předjaří. Na zimu se trsy pouze svážou, aby se suchá stébla nerozfoukala po zahradě a celý trs se pak v předjaří sestřihne až k zemi.
Další vysokou okrasnou trávou s relativně pestrým odrůdovým sortimentem je proso prutnaté (Panicum virgatum). Rostliny vynikají trsnatým růstem a výškou obvykle kolem 130–180cm. Můžeme je vhodně kombinovat do trvalkových záhonů spolu s vyššími druhy trvalek jako jsou vytrvalé slunečnice, třapatky, zlatobýly, zápleváky apod.
Odrůdy se vedle vzrůstu liší zbarvením listů během vegetace a to od zelené s načervenalými odstíny až po skoro ocelově modré.
Mimořádně atraktivní a žádanou solitérou v trávníku je pampová tráva neboli kortaderie (Cortaderia selloana).
Její pěstování ale není tak snadné jako u ozdobnice nebo prosa. Vyžaduje slunné místo a lehčí, velmi dobře drenážovanou půdu.
Ideálně bychom pampovou trávu měli vysadit do mírného svahu, ve kterém se nebude v zimě příliš držet voda. V příliš vlhkých půdách totiž rostliny přes zimu vyhnívají.
Na zimu je dobré trsy svázat, zasypat listím a chvojím a překrýt např. dřevěnou bednou nebo nějakou plastovou stříškou, aby se eliminoval přísun zimní vláhy ze sněhu či deště. Na jaře pak stébla sestřihneme.
Zajímavou a v době květu poměrně vysokou trávou je bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea). Výška kvetoucích rostlin se může pohybovat kolem 2 m. Vyhovuje jí nevysychavé, živnější půdy a slunné či polostinné stanoviště. Hodí se do kombinovaných výsadeb s vyššími trvalkami a především do přírodně pojatých zahrad. Na podzim se listy barví do jasně oranžovožlutých barev.
Výšky až tří metrů může na dostatečně vlhkých půdách dosahovat vousatice (Andropogon gerardii), původem z vysokostébelných amerických prérií. Byť v přírodě roste spíše na stanovištích s nepříliš vysychavou půdou, snáší v kultuře i občasné přísušky. Zůstává pak menší. Nakvétá koncem léta. Lze ji použít především do přírodně pojatých výsadeb s jinými vysokými trvalkami severoamerických prérií. Tento druh je v USA předmětem poměrně intenzivního šlechtění, vznikají zajímavě zbarvené kultivary například s načervenalým olistěním.
Velmi zajímavou, ale zatím spíše nedoceněnou trávou je šedovous sibiřský (Spodiopogon sibiricus) původem z luk a lesních pasek Sibiře a východní Asie.
Jde o zcela nenáročnou, dlouhověkou, trsnatě rostoucí trávu, které vyhovují živnější, spíše nevysychavé půdy. Poměrně dobře snáší i půdy těžší a rovněž občasné přísušky. Dorůstá do výšky 130–170 cm. Je atraktivní svým jasně zeleným olistěním a rovněž svým květenstvím tvořeným hnědavými, pravidelně uspořádanými klásky použitelnými i pro suché vazby.
Vysokých trav je samozřejmě daleko více. V každém případě bychom měli před samotnou výsadbou myslet na to, že se jedná o opravdu vzrůstné rostliny, které lze použít jako nevšední solitéry či jako doplněk do trvalkových záhonů. Vždy bychom jim měli pečlivě vybírat odpovídající stanoviště.
Zdroj: Autor je kurátorem trvalek a okrasných trav Botanické zahrady v Praze Troji
Foto autor
Na jaře jsme jednoduchým hřížením postranních větví okrasného nebo ovocného keře přiměli do země ponořenou část rostliny zakořenit. Pokud se nad místem zakořenění objevil nový výhon, můžeme výmladek oddělit.