Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Květiny » Prérie na zahradě: Vybíráme trvalky do společenství rostlin

Prérie na zahradě: Vybíráme trvalky do společenství rostlin

Samotné prérie představují travnatá společenstva typická pro severoamerický kontinent. Jedná se o společenstvo bylin, v němž dominují trávy. Dřeviny se vyskytují jen zřídka, obvykle ostrůvkovitě nebo zcela chybí. Souvisí to s vláhovými poměry stanovišť, relativně častými požáry a pastvou.

Srážky, délka stébel a klasifikace

Zejména rozložení srážek, které vzrůstají směrem od západu na východ, způsobilo rozčlenění severoamerických prérií na tři pásy probíhající severojižním směrem.

Západní okraj tvoří tzv. krátkostébelná prérie, středový pás prérie smíšená – středněstébelná – a východní pruh prérie dlouhostébelná.

• V dlouhostébelných neboli pravých prériích činí roční úhrn srážek zhruba 600–1000 mm. Dominujícím druhem v dlouhostébelnaté prérii je až 2 metry vysoká tráva vousatka (Andropogon gerardii) a hojné je rovněž proso prutnaté (Panicum virgatum).
• V přechodných smíšených prériích začínají vysoké trávy ustupovat trávám nízkým (např. Bouteloua curtipendula nebo B. gracilis).
• Krátkostébelné prérie zaujímají území na východním okraji Skalistých hor. Zdejší klima je již spíše sušší s úhrnem srážek 200–300 mm. Převládá zde zejména nízká tráva Buchloe dactyloides.

Cesty do světa

Se vzrůstajícím zájmem o nepůvodní okrasné rostliny a jejich uplatňování v sadovnických a zahradnických kompozicích se severoamerické byliny dostaly do hledáčků jednotlivců i společností, zabývajících se introdukcí nových druhů a jejich zaváděním do evropské zahradní kultury.

K prvním patřily rody, které i dnes tvoří základ severoamerického trvalkového sortimentu (Phlox paniculata, P. maculata, Helenium, Aster novae-angliae a A. novi-belgii). Postupně k těmto rostlinám přibyly zavinutky (Monarda), turany (Erigeron), třapatky a třapatkovky (Rudbeckia a Echinacea), dračíky (Penstemon), dlužichy (Heuchera) a další. A introdukce některých, stále relativně méně známých, přitom zahradnicky velmi perspektivních druhů pokračuje dodnes.

Prérie v botanické zahradě v Denveru, Colorado, USA

Přítažlivá doba kvetení

Určitá nevýhoda prérijních druhů, tedy relativně pozdní nástup kvetení, se pak řeší kombinací s druhy nakvétajícími dříve (evropskými stepními rostlinami) a také doplněním cibulovin do takovýchto společenstev. Trvalkový záhon pak kvete od časných jarních měsíců do pozdního podzimu.

Výhodou prérijních rostlin je obvykle dlouhá doba kvetení a prodloužení okrasného aspektu do pozdního podzimu (např. Aster, Chrysopsis, Boltonia, Gaura).

Většina současného sortimentu nakvétá počátkem léta, nejatraktivnějším obdobím je vrcholné léto, počátek podzimu. Dozvuk okrasného aspektu trvá dle počasí do konce října či dokonce až do listopadu.

Zajímavá textura řady druhů pak může, pokud nejsou sestříhány, prodloužit okrasný efekt trvalkových kompozic i během zimy (trávy, zavinutky, třapatkovky, vernonie aj.).

Odolnost vůči suchu

Další výhodou, zejména u druhů ze středně a krátkostébelných prérií, je značná odolnost vůči suchu a při zvolení vhodných druhů obvykle nebývá nutná doplňková závlaha. Moderní trend trvalkových výsadeb se ubírá právě tímto směrem, tedy na nízkoúdržbové kompozice řady druhů s dlouhodobým okrasným efektem a minimem pracovních i jiných nákladů.

Prérie Botanické zahrady v Praze-Troji

Nejvýznamnější čeleď: hvězdnicovité

Nejvýznamnější skupinou okrasných rostlin amerických prérií (tedy pokud pomineme samotné trávy, bez nichž si ani nelze prérijní společenstvo představit a které představují neopomenutelný prvek i při jeho stylizaci v zahradnických realizacích) jsou rostliny z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), které tvoří možná více jak tři čtvrtiny pěstovaného sortimentu.

K nejvýznamnějším patří rody jako hvězdnice (Aster), třapatka (Rudbeckia), třapatkovka (Echinacea), turan (Erigeron), zlatobýl (Solidago). K méně známým, ale rovněž velmi atraktivním např. Ratibida, Vernonia, Boltonia nebo Chrysopsis.

• K zástupcům čeledi Lamiacea (hluchavkovité) pak patří známé zavinutky (Monarda) nebo agastache (Agastache).
• Novinkami v sortimentu severoamerických bylin lze označit např. tyto rody a druhy trvalek: Ratibida, Amsonia, Asclepias (klejicha), Agastache (některé), Gaura, Pycnanthemum, Vernonia, Solidago (zlatobýl, některé), Coreopsis (krásnoočko, některé).

• Možnosti výsadby

Opravdová prérie je tak trochu divočina a má blízko k jednomu ze současných trendů, kterým je přírodní zahrada. Dobře založená prérijní zahrada by měla fungovat bez velkých zásahů mnoho let. Lze ji založit relativně snadno několika způsoby. Pokud je pozemek důkladně odplevelen, lze jej osít hotovou směsí osiv prérijních rostlin. Ideální termín pro výsev je podzim, popř. velmi časné jaro. Směsi bylin a trav nabízí především severoamerické školky, které se specializují na pěstování prérijních rostlin (např. Prairie Moon Nursery). Je možné si vybrat vhodnou směs podle konkrétních stanovištních podmínek.

Další variantou je výsadba z předpěstované sadby. Zde je možné vypěstovat si rostliny ze semen, popř. si koupit již hotové rostliny ve školce. Ty se pak rovnoměrně, ale nahodile vysází na určenou plochu zhruba v poměru 1/3 trvalek a 2/3 trav. Zde je výhoda spolehlivějšího ujmutí a rychlejšího zapojení porostu, který rovněž snáze uniká invazi případných plevelů z okolí.

• Výsadby je samozřejmě možno pojmout i více architektonicky a sázet rostliny po větších, opakujících se skupinách, kde pak jednotlivé druhy lépe vyniknou. Následná péče spočívá v občasném vypletí rostlin, které do prérijní směsi nepatří. V předjaří lze obvykle celou plochu pokosit.

Okopávka není v zapojeném porostu nutná (zpravidla není ani možná) a ani závlaha není u vhodně zvolené směsi obvykle potřebná.

Zahrada inspirovaná vysokostébelnou prérií

Invazní nebezpečí

Některé prérijní rostliny mohou ale představovat určitou hrozbu. Jde zejména o druhy, které se snadno šíří semeny a které se po případném „útěku“ do volné krajiny mohou chovat jako tzv. invazní druhy (rostliny schopné se v krajině nekontrolovaně šířit, ohrožovat a vytlačovat původní druhy rostlin).

Z amerických bylin jde v současnosti např. o zlatobýl kanadský a obrovský (Solidago canadensis a S. gigantea), slunečnici topinambur (Helianthus tuberosus) a některé hvězdnice (Aster). Ovšem i další prérijní rostliny mohou mít jistý invazní potenciál. Velmi snadno se např. dokáže přesévat zlatobýl tuhý (Solidago rigida), krásnoočko (Coreopsis tripteris), svíčkovec dvouletý (Gaura biennis) a většina druhů a odrůd hvězdnic (Aster).

• Určitě nelze doporučit založení prérijních výsadeb v otevřené krajině, na okrajích obcí apod., odkud hrozí únik semen do okolí. V zahradách či městské zeleni je toto riziko menší a je rovněž možné jej ještě omezit odstraněním odkvetlých květů.

Foto autor

Související články

dračíky skalničky trvalky zima

Barevné trvalky do skalky: dračíky modré, žluté, fialové

8. 2. 2022

Kdo chce spatřit dračíky (Penstemon) v přírodě, musí za nimi vyrazit do Severní Ameriky. Lze je nalézt od Mexika po sever Spojených států.

číst více

gaury léto mrazuvzdornost sucho svíčkovec vlhký humus zimování zimovzdornost

Gaury snášejí sucho; vlhká půda sníží jejich zimovzdornost

9. 9. 2021

Rod Gaura se někdy česky označuje jako svíčkovec, nicméně osobně se přikláním k používání botanického jména gaura, které dobře zní také v češtině.

číst více

domovina druhu mrazuvzdornost trvalky vlastnosti kultivaru zimovzdornost zóny odolnosti

„Přežije zimu?“ ptají se pěstitelé na odolnost rostlin k mrazu

9. 10. 2020

Jedna z nejčastěji pokládaných otázek, kterou dostávají prodejci okrasných rostlin, se týká zimovzdornosti jednotlivých druhů. Jde o zásadní informaci k pěstování trvalek.

číst více

klíčenci květináč letničky pěstování petúnie sadbovač semena truhlík

Jak pěstovat petúnie od semene až po truhlík

7. 2. 2020

Nepřeberná paleta barev, tvarů květu a typu růstu z dělá z petúnie stálici na nebi letniček, která se celosvětově drží v první trojici těch nejprodávanějších.

číst více