Pěstování v nádobách: Vybíráme rostliny pro balkon nebo terasu
20. 11. 2021Rok se chýlí k závěru, a tak se dají spřádat plány pro ten příští. Co třeba osadit balkon či terasu rozmanitou zelení v nádobách?
Výška okrasné trávy hraje důležitou roli v kompozici s květinami. Nízké druhy a odrůdy trav tak můžeme vybrat například ke skalničkám.
Jedná se o trávy vysoké přibližně 30–50 (70) cm. V mnoha případech se stěží dá stanovit přesná hranice mezi druhy, které lze ještě označit za nízké, a druhy, které patří ke středně vysokým.
Do bezesporu nejvýznamnějšího rodu nízkých trav patří oblíbená kostřava (Festuca). Rod čítá mnoho desítek druhů. Mezi zahradnicky nejdůležitější zástupce patří především šedě a modrošedě olistěné odrůdy odvozené od druhů Festuca glauca, F. cinerea, F. palens aj. Jejich atraktivita je dána především jejich výrazným zbarvením a trsnatým růstem.
Výška odrůd se pohybuje od 10 do 40 cm (bez květenství), v době kvetení pak bývá o 20–30 cm vyšší.
Podstatnou vlastností těchto trav je bohužel jejich relativní krátkověkost. Po výsadbě vydrží hezké obvykle 2–3 (4) roky, výjimečně déle. Po této době začínají trsy obvykle prosychat a je lepší je přemnožit. Přemnožení je však snadné, stačí rostliny vyjmout z půdy, rozdělit na menší kusy a znovu vysadit. Ideální dobou pro toto přemnožení je konec léta – srpen, září, popřípadě jaro.
Mezi další zajímavé kostřavy patří Festuca alpina, ta je o něco vytrvalejší a vyniká jemnějšími, sivě zelenými listy.
Druhem s jasně zelenými a velmi jemnými listy je Festuca flavescens. Tu lze použít na plné slunce i do lehkého polostínu. V době květu dorůstá do 40cm.
Oblíbeným, velmi nízkým druhem je Festuca gautieri Pic Carlit. Vyniká kompaktními trsy s tuhými, mírně pichlavými listy.
Namodralým olistěním vyniká rovněž paličkovec šedavý (Corynephorus canescens). Jde o domácí druh rostoucí na chudých, písčitých půdách a slunných stanovištích. Velmi dobře snáší sucho. Během zimních měsíců získává část listů načervenalý nádech a jeho okrasný efekt je tak ještě výraznější.
Jde o zajímavou, atraktivní trávu vhodnou zejména do přírodně pojatých výsadeb suchomilných rostlin. Druh je ovšem velmi krátkověký a rostliny zřídkakdy vydrží na stanovišti déle než 2–3 roky. Relativně snadno se přesévá a právě v přírodně pojatých kombinovaných výsadbách se paličkovec dokáže sám udržovat.
Mezi suchomilné, ale naopak velmi dlouhověké nízké druhy trav patří Bouteloua gracilis, česky někdy označována jako moskytovka něžná. Ta je nápadná především svými praporovitými květenstvími. Rostliny nakvétají v létě a květenství vytrvává dlouho do zimy. Druh rovněž poměrně dobře pokrývá půdu. Hodí se na stanoviště na plném slunci.
Trochu nedoceněným druhem je domácí třeslice prostřední (Briza media). Známá je především svými srdcovitě utvářenými klásky, díky nimž se často používá v aranžmá ze sušených rostlin.
Velmi plastickým druhem okrasné trávy je bezkolenec modrý (Molinia caerulea), byť roste v přírodě především na podmáčených loukách či dokonce rašeliništích, dokáže na zahradě snášet i relativně suché půdy.
Pěstuje se zejména jeho pestrolistá, krémově žlutě panašovaná odrůda Variegata, která patří mezi dlouhověké a zcela nenáročné trávy.
Okrasnou trávou vhodnou i pro velmi suché půdy je severoamerický kavyl (Stipa tenuissima). Vyniká velmi jemným, jasně zeleným olistěním a bohatým kvetením. V zahradních centrech bývá často nabízen pod kultivarovým jménem Pony Tails.
Daří se mu na plném slunci a vyžaduje mimořádně dobře propustné, spíše chudé, písčité či štěrkovité půdy. Špatně snáší těžší půdy a přetrvávající vlhko v půdě během zimy, kdy může snadno vymrzat.
Nedoceněnou, ale velmi hezkou, nenáročnou a dlouhověkou trávou je severoamerický Sporobolus heterolepis. Je ozdobný jasně zeleným olistěním i jemnými květenstvími. Atraktivní je i podzimní změna barvy, která se mění do jasně bronzově hnědých tónů. V době květu dorůstá do 50–60 (70) cm. Je vhodný na plné slunce i do polostínu. Velmi dobře snáší sušší půdy.
Podobné výšky dorůstá v květu mimořádně atraktivní odrůda metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa) Palava. Vyniká mimořádně hustými, jemnými květenstvími. Velmi dobře se hodí na plné slunce i do polostínu. Toleruje i sušší stanoviště, ale upřednostňuje spíše půdy stále mírně vlhké, resp. nevysychavé.
Rostliny nakvétají v létě a okrasný efekt trsů vydrží dlouho do zimy či až do předjaří. Ostatní pěstované odrůdy metlice (např. Goldtau či Goldschlleier) jsou již obvykle vyšší. V době květu překračují výšku 100 cm.
Mimořádně barevně atraktivní okrasnou trávou je lalang válcovitý (Imperata cylindrica) Red Baron (syn. Rubra). Rostliny vynikají výrazně červeně zbarvenými listy. Nejlépe se jim daří na stanovišti na plném slunci s propustnou, stále mírně vlhkou, humóznější půdou.
Byť jde o trávu původem z relativně teplejších oblastí jihovýchodní Asie a Austrálie, poměrně dobře snáší i středoevropské podmínky. Při silnějších holomrazech se vyplatí nakrytí listím nebo chvojím. Snáze rovněž vymrzá i v příliš těžkých a vododržných půdách.
Mezi nižší druhy trav patří i Hakonechloa macra Aureola.
Uvedené druhy nezahrnují samozřejmě vše, co lze v sortimentu nižších trav nalézt, patří ale mezi ty, které se pěstují nejčastěji nebo mají velkou perspektivu zahradního použití.
Zdroj: Autor je kurátorem trvalek a okrasných trav Botanické zahrady v Praze Troji
Foto autor
Na jaře jsme jednoduchým hřížením postranních větví okrasného nebo ovocného keře přiměli do země ponořenou část rostliny zakořenit. Pokud se nad místem zakořenění objevil nový výhon, můžeme výmladek oddělit.