
Čím osadit rašeliniště? Gruntem je rašeliník, pýchou masožravky
23. 8. 2022Rašeliniště vyvolává emoce jako dům. Musí se postavit, ale zabydlování jeho zelených obyvatelek už je pro pěstitele vzrušující odměnou.
Mezi zahradními vytrvalými květinami se shorakvěty řadí k těm nejvýznamnějším, které jsou ceněny pro svou nenáročnost a všestranné použití.
Botanické pojmenování tohoto relativně nepočetného rodu je Liatris a patří do čeledi rostlin hvězdicovitých (Asteraceae).
V přírodě se lze setkat asi se čtyřiceti botanickými druhy, které se vyskytují zejména ve východní a centrální oblasti Spojených států a na severu Mexika. Rostou obvykle jako součást prérijních či polopouštních společenstev na sušších či mírně vlhkých (některé druhy i na vlhčích) půdách. Do zahradní kultury proniklo pouze nemnoho druhů, které však vynikají nenáročností a rozmanitou použitelností.
Shorakvěty mají hlízovitě ztlustlé kořeny a tvoří přízemní trsy úzkých, dlouhých, jasně zelených listů. Počátkem léta pak z těchto trsů vyrůstají dlouhé, u většiny pěstovaných druhů nevětvené lodyhy, zakončené hustým, klasovitým květenstvím, které nakvétá postupně od vrcholu směrem k níže položeným květům.
Díky dužnatým zásobním orgánům snášejí shorakvěty velmi dobře slunné stanoviště a sušší, propustné půdy. Hodí se především do kombinovaných trvalkových výsadeb s druhy podobných nároků.
Dobře vypadají např. v kombinaci s třapatkami Rudbeckia hirta, R. fulgida, třapatkovkami Echinacea purpurea, E. angustifolia, E. pallida, E. paradoxa, kavylem Stipa tenuissima, agastache Agastache rupestris, vyššími odrůdami kostřavy Festuca glauca a dále Pycnanthemum tenuifolium, Verbena stricta, Aster amellus, Aster linosyrisi aj.
Všestrannost použití je dána zejména možností výsadby na sušší stanoviště a tím, že mimo atraktivní květenství, která zdobí trvalkové výsadby od července do srpna, jsou tyto rostliny ozdobné také po odkvětu (suchá plodenství se zralými nažkami) a rovněž tím, že se listy na podzim barví do načervenalých odstínů.
Byť nejsou shorakvěty typickými skalničkami, lze nižší druhy jako Liatris aspera či L. squarrosa, které dorůstají zhruba 30–40 cm, použít i do větších a plně osluněných partií skalek.
Rostliny se množí výsevem semen nebo časně jarním dělením trsů. Obvykle nijak výrazně netrpí ani chorobami ani škůdci. Na některých stanovištích mohou působit problémy různí hlodavci, kteří mohou zejména v zimě poškozovat dužnaté kořeny.
Zahradní sortiment je z valné většiny tvořen především odrůdami druhu shorakvětu klasnatého (Liatris spicata), které tvoří rozhodně více než 90 % dostupného sortimentu. Odrůdy se liší především výškou a do určité míry i odstínem nachové barvy.
K nejnižším patří např. Kobold Original dorůstající zhruba 40 cm, k vyšším pak třeba Floristan Violet s výškou zhruba 60–80 cm, který je velmi vhodný i k řezu. Oblíbenou bělokvětou odrůdou je pak Floristan White. V nabídce však obvykle převládají semenem množené rostliny, kdy může být jejich výška velmi variabilní.
Většina odrůd nakvétá počátkem července. Velmi podobným, ale o něco vyšším druhem, který nakvétá obvykle až na přelomu července a srpna je L. pycnostachya dorůstající i 150 cm.
K vyšším patří také L. mucronata s volnějšími a většími úbory nachových kvítků. Více rozvolněné květenství má rovněž L. scariosa.
K nižším druhům patří výše zmíněný L. squarrosa a L. aspera, u něhož se květní stonek dokonce větví. Osivo méně běžných botanických druhů nabízí zejména větší semenářské firmy, jako např. Jelitto v Německu či školky prérijních rostlin ve Spojených státech (např. Prairie Moon Nursery). Jejich dostupnost je, díky možnosti on line objednání, relativně snadná a určitě stojí za vyzkoušení.
Foto autor
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.