Domů » Zahrada » Okrasné rostliny » Květiny » Hlíznaté sasanky: apeninská, něžná, věncová. Jak je pěstovat
Hlíznaté sasanky: apeninská, něžná, věncová. Jak je pěstovat
6. 4. 2020
Tři druhy ze skupiny hlíznatých sasanek se liší původem, nároky a tím pádem také způsobem a možnostmi pěstování. Představme si je blíže.
Sasanka apeninská
V přírodě roste ve středním a východním Středomoří, na západě po Korsiku. Zplaněla ve Velké Británii. Obvykle se vyskytuje ve světlých listnatých lesích, v lesních lemech a na mýtinách. Je zákonem chráněná v Srbsku.
Jedná se o nejodolnější z pěstovaných hlíznatých sasanek. Vysazujeme ji do polostínu, do živinami bohaté, lehké půdy, nesnáší přemokření. Ve stínu hůře roste a méně kvete. Na úpalu brzy zatahuje, což ji oslabuje. Dobře se kombinuje s dalšími hajními rostlinami.
Sasanka apeninská Petrovac
Nejčastěji se pěstuje odrůda Petrovac (CEH 538), která pochází z jižního Chorvatska, kde byla sbírána v roce 1982. Má pěkné modré květy s více okvětními lístky. Odrůda Albiflora má květy bílé.
Sasanka apeninská (Anemone apennina) se podobá tuzemské sasance hajní, vytváří však trsy a nerozrůstá se příliš do šířky. Oddenky jsou hlízovitě ztlustlé, lodyha je přímá, 15–30 cm vysoká. Listeny na stonku připomínají listy, jsou hluboce dělené. Květy jsou jednotlivé s 8–14 vně chlupatými okvětními lístky. Květy mají v průměru 3,5 cm.
Připomeňme si, že do různorodé skupiny sasankových trvalek patří také sasanky hajní, které kvetou na jaře a mají plazivé oddenky, dále trsnatě rostoucí skalničky nebo vysoké japonské sasanky kvetoucí na podzim.
Sasanka něžná
Podobá se předcházejícímu druhu, je však menší, dorůstá do výšky 10 cm a má větší květy. Planě roste na Balkáně, v Turecku a na Kavkaze. Kavkazské populace jsou někdy řazené do samostatného druhu Anemone caucasica. Roste na skalnatých stanovištích, v křovinách, na lesních světlinách. V horách ji najdeme i na loukách a pastvinách.
V zahradě ji pěstujeme v polostínu či na slunci. Pokud je na slunečném stanovišti, tak ji na jaře při rašení, podobně jako ostatní cibuloviny a hlíznaté rostliny, zalejeme.
Sasanka něžná (Anemone blanda) je méně zimovzdorná s čímž musíme při výsadbě počítat a vybrat pro něj chráněné stanoviště. Rostliny přes zimu kryjeme suchým listím nebo chvojím. Zem by měla být lehká, s jemnou vápencovou drtí.
Také bychom je přes léto a začátkem podzimu, když mají zatažené listy, neměli zalévat. Pokud je pěstujeme déle na jednom místě, vysemení se a v porostu se objeví rostliny s jinak zbarvenými květy, než byla původní odrůda.
Sasanka něžná se hodí pro výsadbu do skalek, na obruby záhonů nebo jako podrost pod světlejší dřeviny v kombinaci s cibulovinami či nenáročnými půdopokryvnými rostlinami. Musíme počítat s tím, že koncem jara zatahují. Proto je vhodné je kombinovat s druhy, které později raší a vyplní uvolněný prostor jako například bohyšky nebo lilie.
-
-
Sasanka něžná
-
-
Sasanka Pink Star
V kultuře je řada odrůd, například Alba s květem čistě bílým, Blue Shades s modrými květy bez bazální bílé skvrny, Ingramii s tmavě modrým květem, Pink Star má květy růžové s bílým středem, Radar s růžově fialovým květem s bílým středem, Violet Star s fialovým květem a bílým středem, White Splendour s bílými o něco většími květy.
Sasanka věncová
V obchodech se často setkáme i se sasankou věncovou (Anemone coronaria). Bývá obvykle dodávána balená v sáčcích či papírových krabicích. Má nepravidelné černé, v suchém stavu velice tvrdé houževnaté hlízy. Hlízy můžou přežít i dva roky sucha. Tato sasanka se vyskytuje v celém Středozemí, původní je ale nejspíše pouze na východě v Turecku, Sýrii a Izraeli. V přírodě roste na pastvinách, v křovinatých porostech a loukách, mnohdy ve velkém počtu.
- Tato sasanka se pěstuje již od starověku, největší obliby si získala kultura v jižní Francii, kde se postupně stala důležitou tržní rostlinou.
Dorůstá do výšky 40 cm, nejčastěji je makově červená, ale i v přírodě se objeví rostliny odlišně zbarvené.
I když se můžete dočíst, že je to druh vhodný i pro naše podmínky, jeho zimování ve volné půdě je značně nejisté i při důkladném zimním krytu. Listy totiž raší již na podzim a při holomrazech snadno zmrzají.
Sasanka věncová přírodní
Rostliny trpí zimním vlhkem a snadno uhnívají. Nechceme-li riskovat, máme dvě možnosti. Buď je pěstujeme ve skleníku či pařeništi, nebo vysazujeme na jaře a po zatažení hlízky sklízíme.
- Do pařeniště hlízky vysazujeme na podzim do lehké, zahradní půdy bohaté živinami. V bezmrazých dnech větráme, za mrazu okna zavřeme a přikryjeme bublinkovou fólií nebo rohožemi. Mírný mráz obvykle rostlinám neuškodí.
Chceme-li sasanku věncovou pěstovat na záhonech, vysazujeme hlízky v dubnu do hloubky 5 –8 cm. Před výsadbou je namočíme na jeden den do vlažné vody. Rostliny vykvetou koncem května či v červnu a v červenci zatáhnou.
Když začne nadzemní část žloutnout, rostliny vyndáme a hlízy necháme ve stínu zaschnout. Vyčištěné hlízy skladujeme nejlépe v pilinách v suchu a chladu do příští sezony. Sasanka věncová se obvykle dodává ve směsi barev, jednoduchá pod označením De Caen a plnokvětá jako St. Brigid.
Foto autor
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
