Drátovec; keřík se stříbřitými listy ve tvaru drátků v bužírce
21. 11. 2023V záhonech, truhlících, nádobách či smíšených výsadbách působí drátovec velmi efektivně právě pro svůj atypický, bělavý vzhled.
Na světě se svídy vyskytují v 30-60 druzích. Ve většině případů se pěstují pro zimní a předjarní efekt vysoce dekorativní kůry.
Svídy (Cornus) jsou dřeviny, které se vyskytují po celé severní polokouli, převážně v mírném pásmu, ale mohou zasahovat až do subtropů a hor Střední a Jižní Ameriky. Někdy bývají neplatně latinsky označeny jako rod Swida, čímž se však přehledněji vyčleňují oproti dřínům (Cornus mas, Cornus officinalis) nebo dřínu květnatému (Cornus florida).
Jde zejména o kůru, která může být zářivě červená, ohnivě oranžová, sytě žlutá nebo naopak temně purpurová až černá. Intenzita zbarvení kůry se mění v závislosti na roční době a nejvyšší dekorativnosti dosahuje v únoru a březnu.
Svídy mají však co nabídnout i v období vegetace. U kultivarů to jsou především listy. Ty mohou být bíle panašované, nebo třeba zářivě žluté. Některé druhy mají zajímavé i plody.
Svídy jsou nenáročné dřeviny, které podle druhu snášejí přímý úpal i zástin. Na půdu jsou rovněž nenáročné. Většina z nich však preferuje vlhčí zahradní půdu, ale pokud jsou již na stanovišti přivyklé, tak dobře snesou i sušší období.
Nejméně náročná je domácí svída krvavá, která snáší suché a často kamenité půdy. Má však jednu vlastnost, se kterou je třeba při výsadbách počítat. Po několika letech po výsadbě začíná na příhodném stanovišti odnožovat, což platí i pro kultivary. Proto je dobré rostliny po několika letech zmladit, abychom se neochudili o barevné výhony.
Řešením je také průběžně odstraňovat starší výhony, abychom podpořili růst nových barevných výhonů.
Jde o notoricky používaný asijský druh s výskytem na Sibiři, Mandžusku a severní Koreji. Mezi její nejznámější kultivary patří:
Domácí druh se sklonem osidlovat suché kamenité svahy a řídké lesy. Kultivary však nabízí nevšední barvy a tvary:
Sbírková dřevina pocházející z východu USA, kde se vyskytuje podél řek. Roste rozkladitě, zpravidla širší než vyšší 3 x 5 m.
Původně byl tento severoamerický druh označován jako Cornus stolonifera. Dobře snáší vlhká až podmáčená stanoviště.
Jak je vidět, použití je tak široké, že je v podstatě jen na nás, jak je využijeme.
Zdroj: autor je kurátor dřevin mírného pásma v Pražské botanické zahradě
Foto autor a Shutterstock
Setí a ani sázení sazečky cibule kuchyňské dříve než v polovině května může ohrozit nálet květilky cibulové. Její larvy působí na cibuli velké škody. Poškozuje i pórek a některé okrasné cibuloviny. …
Staré větve svídy pálím v kamnech.Super tvrdé dřevo super výhřevnost