Vybíráme dřeviny pro živý plot; hodí se i ty opadavé

20. 2. 2023

Čeští zahrádkáři jsou oproti zahraničí konzervativnější. Upřednostňují stálezelený živý plot, navíc se často rozhodují pro zeravy.

Přesto přibývají živé ploty se zajímavějším řešením, mezi nimi také z opadavých dřevin. Na jedné zahradě se totiž mohou objevit i různé typy živých plotů, které přidají na pestrosti celé zahradě.

6ivý plot dodá posezení na zahradě soukromí

Živý plot plní funkci estetickou i praktickou

Stálezelený, nebo opadavý živý plot?

Stálezelené dřeviny vnášejí do zahrady zeleň i během zimy. Celý rok tak kryjí ty části zahrady, které mají zůstat skryty. Mohou však působit poněkud nudně. Zvlášť, když jde o neopadavé jehličnany zeravy (Thuja). Někdo na ně nedá dopustit, jiní je však zatracují. Při výběru hraje roli dostupnost kultivarů a cena.

Stálezelené zeravy jako živý plot

Zeravy jsou v českých zahradách stále velice oblíbené, ale jejich nevýhodou je poměrně strnulý vzhled.

Opadavé dřeviny vnesou do zahrady proměnlivost. Některé navíc zajímavě kvetou a na podzim přebarvují olistění nebo tvoří barevné plody.

Za nevýhodu lze pokládat, že na konci sezony přestanou plnit funkci pohledově neprostupné bariéry, kvůli které si někdy živý plot do zahrady pořizujeme.

Otázka vkusu

Aspekty výběru dřevin do živých plotů:

  • Osobní vkus. Hraje asi nejdůležitější roli.
  • Povědomí o našich možnostech. Dobrou inspirací pro nás bývá zahraničí, ovšem ne všem dřevinám, kterým se daří například v Nizozemí nebo Anglii, se bude dařit v tuzemských podmínkách. Proto se vždy u těch dřevin, pro které se rozhodneme, informujeme na jejich mrazuvzdornost a požadavky na vzdušnou vlhkost.
  • Vzhled živého plotu nebo stěny v zahradě.
  • Rychlost růstu určuje dobu, za kterou začne živý plot plnit svou předpokládanou funkci.
  • Působivost živého plotu ovlivňují detaily, rozhodují o celkovém dojmu. Měla by nás proto zajímat barevnost listů, popřípadě barevné změny v průběhu roku, struktura a velikost listů, celková textura dřeviny a hustota při pravidelném řezu.
  • Schopnost dřevin snést hlubší zmlazení. Živý plot i při pravidelném tvarování jednou přeroste a přijde chvíle, kdy se budeme muset rozhodnout, zda ho celý odstraníme a založíme nový nebo jestli raději sáhneme po nůžkách a pile a živý plot jednoduše obnovíme hlubokým zmlazením. Ne každá dřevina si ovšem s tímto razantním zásahem poradí.
živý plot, podle druhu dřeviny tvarujeme až třikrát do roka

Živé ploty se bez řezu neobejdou

Dřeviny potřebují pravidelný řez

U volně rostoucích živých plotů založených z kvetoucích keřů je třeba provést buď každý rok, nebo po několika letech, alespoň částečné zmlazení, aby došlo k postupné obnově dřeviny.

U pravidelně tvarovaných živých plotů vezmeme v úvahu i fakt, že u pomalu rostoucích dřevin postačí mnohdy jediný řez. Zatímco rychle rostoucím druhům budeme muset věnovat péči až třikrát ročně. Termín a četnost řezu záleží nejen na druhu dřeviny, ale také na stanovištních podmínkách, zálivce či hnojení.

Živé ploty se nejčastěji tvarují během května či června. Další termín u rychle rostoucích dřevin přichází v červenci. Některé dřeviny vyžadují řez i začátkem září nebo října.

Nejpoužívanější druhy dřevin

Stálezelené jehličnany

  • Zeravy (Thuja) – obnova po hlubokém zmlazení trvá poměrně dlouho. Silné větve většinou již neobrazí, řezné rány ovšem rychle zakryjí postranně rostoucí mladé větve. Odspodu vyholují.
  • Tis červený (Taxus baccata) – snese razantní zmlazení.  Dlouhověký druh vhodný pro založení mohutných živých stěn si poradí s hlubokým stínem. Druh je dostupný v řadě barevných kultivarů.
  • Cypřišovec Leylandův (Cupressocyparis x leylandii) – rychle rostoucí stálezelený druh se hidí pro založení zvláště vysokých živých stěn. Snese hluboké zmlazení.

Živý plot z opadavých listnatých dřevin

  • Habr obecný (Carpinus betulus) – je čím dál tím oblíbenějším listnáčem s listy svěže zelenými, které na podzim přebarvují do žluta. Na konci sezony drží dlouho listy na větvích. Postupný opad ovšem může být pro některé zahrádkáře překážkou, stejně tak drobné listy. Při pravidelném tvarování naopak nabídne hustou strukturu.
  • Buk lesní (Fagus sylvatica) – druh dostupný v mnoha kultivarech s odlišnou barvou listů. Červenolisté kultivary na sebe strhávají veškerou pozornost, proto by se to s nimi v zahradách nemělo příliš přehánět.
  • Javor babyka (Acer campestre) – skvěle snáší tvarovací řez. Na podzim barví listy do žlutých tónů.
  • Javor mléč a javor klen (Acer platanoides, A. pseudoplatanus) – oba druhy na podzim přebarvují listy, které opadávají najednou a poměrně snadno se na zahradě uklízí.
  • Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) – oblíbený druh snášející hluboké zmlazení. Atraktivně kvete a tvoří temně fialové ploty. Hodí se spíše pro založení nižších a středně vysokých živých plotů.

Stálezelené a polostálezelené listnaté dřeviny

  • Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens) – pomalu rostoucí druh s jemnou texturou listů. Při pravidelném řezu je silně zahuštěný. Je dostupný v kultivarech s panašovanými listy. V posledních letech je bohužel ohrožen napadením žravými housenkami zavíječe zimostrázového.
Zimostráz vždyzelený patří do stálezelených dřevin vhodných pro živý plot

Zimostráz vždyzelený se hodí spíše k ohraničení záhonu

  • Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) – poloopadavý druh dostupný také v panašovaných kultivarech, který snese hluboké zmlazení.
  • Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) – stálezelená dřevina, u které tvarování za pomocí plotostřihu není příliš vhodné, protože jsou zřejmé řezné rány na větších listech. Současně nejsou některé kultivary zcela mrazuvzdorné.
  • Zimolez lesklý (Lonicera nitida) – druh vhodný pro založení nižších živých plotů, který snáší hluboké zmlazení. Tvarovací řez je třeba provádět i třikrát ročně. Při větších mrazech může na nechráněném stanovišti hluboce promrznout a jeho obnova trvá poměrně dlouho.
Zimolez lesklý, stálezelená listnatá dřevina

Zimolez lesklý je na nechráněných místech náchylný na promrzání

Kvetoucí dřeviny pro volně rostoucí živý plot

V zahradách se můžeme setkat také s volně rostoucími živými ploty z kvetoucích dřevin. Oblíbené jsou například zlatice (Forsythia), pustoryly (Philadelphus) nebo vajgélie (Weigella). Tyto živé ploty bývají většinou zkombinovány i z více druhů, díky nimž je živý plot barevně pestrý. Tyto dřeviny lze také tvarovat.

Foto autorka

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

25. 4. 2024

Výsevy a zeleninová zahrada ve vyšších polohách koncem dubna

I ve vyšších polohách již v těchto dnech vyséváme na záhony kořenovou a jinou zeleninu. V příznivých podmínkách sejeme do volné půdy pod netkanou textilii okurky nakládačky. Sklízíme první řapíky reveně, květní stvoly včas odstraňujeme.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x