Prastará dřevina bývala ceněna v minulosti kvůli dřevu, které se používalo pro výrobu zbraní – kopí, oštěpů, šípů. Dnes nás dřín těší svou krásou i obsahem vitaminů v plodech.
Dřín roste zplaněle a pěstuje se také jako okrasný, časně zjara žlutě kvetoucí keř nebo stromek výšky 2,5–3,5 metru. Dřevina roste velmi pomalu, dosahuje vysokého věku, až 100 let.
Na zelenavých výhonech jsou hráškovitě kulovité pupeny, z nichž se často již v únoru před olistěním rozvíjejí drobné, sírově žluté květy. Ty vylučují ve velkém množství nektar, který láká nejen první včely, ale také jiný hmyz. Listy jsou celokrajné a na podzim vybarvují do žluta.
Dřín kvete brzy
Rubínově červené, podlouhlé dřínky (peckovičky) mají zpočátku jasně červenou barvu, s přibývající zralostí tmavě červenou. Tehdy jsou také plody nejchutnější.
Dužnina je trpce kyselá, osvěživá. Obsahuje 70–90 (200) mg% vitaminu C, dále 1–2,5 % organických kyselin (především kyseliny jablečné), okolo 7–8 % cukrů, zejména glukózy a fruktózy. Cenný je i obsah pektinů v dužnině, třísloviny, vonné a barvicí látky.
Nároky na stanoviště jsou nepatrné Původem na okrajích lesů si dřín vystačí s málem. Svědčí mu humózní, vápenité, nejlépe hlinité půdy a polostín. Můžeme ho pěstovat od nížin až po horské polohy. V extrémních případech zpevňuje i suchá kamenitá nebo štěrkovitá stanoviště, tam však nemůžeme počítat s vysokou a kvalitní úrodou plodů.
Na přelomu června a července se odebírají ze střední části letorostu zelené řízky se třemi až čtyřmi páry listů. Spodní listy se odstraní. Řízky se nahusto vysadí 10 až 20 milimetrů hluboko na záhon do substrátu ze směsi písku a perlitu, kde při stálém mlžení do podzimu zakoření.
Při eventuálním množení semenem získáme nevyrovnané potomstvo.
Dřeviny se vysazují na trvalé stanoviště, popřípadě se ještě předtím přeškolkují, aby zesílily. Vzdálenost rostlin při výsadbě je 3–4 m, při založení živého plotu z keřů v řadě jen 0,5–1 m.
Dřín můžeme pěstovat nejen jako keř, ale také ho tvarovat jako stromek. Po zapěstování tvaru však omezujeme řez plodící dřeviny na minimum. Stárnoucí dřín lze zmladit. Obvykle stačí průběžné odstranění některé z nejstarších větví brzy zjara. Dřín snáší i hluboký zpětný řez a dobře regeneruje.
Ze Slovenska pocházejí rozšířené odrůdy Devín a Titus. Mají obdobné nároky, jsou cizosprašné, vzájemně se však dobře opylují. Devín má o málo menší plody, zraje v polovině září, poněkud později než Titus, který bývá zralý koncem srpna.
Dřínky dozrávají
Dřín zraje postupně. S úrodou se dá počítat obvykle od 6. roku po výsadbě, pozvolna se pak zvyšuje. Z jednoho keře (stromku) sklidíme 5–10 kg, u starších dřevin v plné kondici a v příznivém roce i 40 (80) kg plodů.
Zralé, sytě červené plody padají na zem, aniž by došlo k jejich poškození. Proto se doporučuje položit na zem před sklizní plachtu nebo fólii, popřípadě lehce potřást plodnými větvemi.
Tvrdší sebrané plody se nechají ještě asi 7 až 10 dnů uležet. Během tohoto dozrávání měknou a mění trpce kyselou chuť na příjemně sladkokyselou, s typickou jemnou vůní.
Pro zpracování je většinou třeba dužninu doslova seškrabat z pecičky. Získáme vynikající želé, sirupy nebo zavařeniny, zejména ve směsi s jinými druhy ovoce – s jablky nebo hruškami.
Celé plody lze sušit, proslazovat (kandovat), připravovat z nich osvěžující nápoje (šťávy, sladké mošty, limonády) nebo kvalitní víno.
Foto autor
Keře, velmi pestrá skupina dřevin, nabízejí rozmanité využití v různých zákoutích zahrady i poblíž domu.
Dřeviny, v jejichž listech se mísí zelená s bílou až krémově žlutou barvou, by neměly chybět na seznamu žádného zahrádkáře, který chce mít hezkou a zajímavou zahradu.
V tuzemských zahradách a sadech se brkoslav objevuje jen v některých letech. Zimní přílet hejn těchto ptáků závisí hlavně na úrodě plodů v jejich domovině.
Ačkoliv předzahrádka může doladit vzhled domu, být jeho vizitkou a také prostorem, který vítá příchozí a zdraví kolemjdoucí, stává se někdy kamenem úrazu.
Nejrůznější škůdci, ale i spory původců chorob ovocných stromů přezimují v kůře kmenů. Proto je dobré starou rozpraskanou borku z kmenů ovocných stromů lehce oškrábat na rozloženou fólii, a poté ihned spálit, aby se zamezilo šíření škůdců.
