V záhonech, truhlících, nádobách či smíšených výsadbách působí drátovec velmi efektivně právě pro svůj atypický, bělavý vzhled.
Znal jsem prakticky jen dvě květiny, které byly bílé listem. Starček přímořský a gerberu.
Drátovec má charakteristicky bílé listy ve tvaru krátkých větviček
Když jsem poprvé viděl drátovec (Calocephalus brownii), myslel jsem si, že je to něco jako bílou barvou přestříkané vřesy či vřesovce, cypřišky nebo jalovce. Jen to nabarvení bylo dokonalejší. Tenké, hrbolaté větvičky které se hojně větví, jsou celé bílé a tvarem připomínají drát v bužírce. Současně na nich roste drobounké, nenápadné kvítí.
Okolo drátovce šly zvěsti, že je odolný vůči mrazu i suchu, a že je to rostlina vhodná na zimní ozdobu hrobů nebo truhlíků před okny. Poté, co jsem našel latinské jméno, už jsem byl trochu doma.
Rostlina původem z Austrálie, je opravdu suchomilná, suchovzdorná, nenápadně kvetoucí a okrasná svou bílou barvou. Možná, že právě toto zabarvení ji v domovině chrání před větším výparem vody a před přehřátím. Na odolnost proti mrazu to ale žádný vliv nemá. I když v Austrálii rostou v horách mrazuodolné rostliny, tahle mezi ně určitě nepatří.
V přírodě roste drátovec v suchých, kamenitých půdách, ale vždy jen v oblastech, kde nemrzne. Keříky dorůstají do výšky okolo jednoho metru.
Ve volné přírodě drátovec dorůstá velikosti až jednoho metru
Pokud jej budeme pěstovat v truhlíku, na záhoně nebo v květináči, nikdy nám do takové velikosti nedoroste. V těchto případech nám vyroste keřík o velikosti okolo 20 cm na výšku a 15 cm na šířku. Při odpovědném pěstování z něj můžeme vypěstovat prakticky kulovitý keřík vysoký okolo 50 cm.
Pěstujeme ho podobně, jako sukulentní rostliny. Použijeme minerální substrát (hrubý písek, drobný štěrk, keramzit – i drcený, cihlová drť) a trocha listovky nebo obyčejného kompostu v poměru do 20 % objemu směsi.
Rašelinové substráty, které dobře váží vodu drátovci, zejména v zimním období, nedělají dobře. Jsou buď hodně vlhké, nebo naopak přeschlé.
Pokud je pro nás drátovec jen záležitostí na jednu sezonu, nepřesazujeme ho. Pro víceleté pěstování ho přesadíme do směsi, kterou voda proteče a jen trochu se jí zastaví v humusu listovky či kompostu.
Na ozdobu pro zimní sezonu ho můžeme koupit kdykoli, kdy ho potřebujeme. Pokud ho budeme chtít pěstovat více sezon, je lepší, pokud si po pořídíme na jaře nebo v létě, aby po přesazení začal růst a kořenit v novém prostředí.
Krásnohlávek se hojne využívá do smíšených podzimních či vánočních aranžmá
Daří se mu v létě na slunném a teplém místě, s mírnou zálivkou a občasným přihnojením. V období naší zimy nejlépe přezimuje na světlém, chladném místě s teplotami okolo 10 – 15 °C, s minimální zálivkou. Na keříku prakticky nepoznáme, jestli žije, nebo nám už uschl. Pokud se na jaře po zálivce a přihnojení probudí, obroste. A my máme vyhráno. Poté také snáze přezimuje v dalších sezonách.
Z víceleté rostliny můžeme z přírůstků odebírat řízky na zakořeňování. Přece jen se mladší rostliny lépe uplatní než soliterní 50 cm vysoký i široký keř v květináči.
Drátovec je velmi atraktivní doplněk zeleně rostlin v aranžovaných truhlících. Taktéž mu svědčí, pokud ho pěstujeme jako solitéru v létě venku na terase, balkoně či ve volné půdě. Rozhodně nic nezkazíme, pokud ho přes zimu uchováme v chladnějších prostorách.
Starček je často používán na výsadbu na pietní místa.
Na rozdíl od starčeku, který je využíván zejména do výsadeb na hřbitovech a pietních místech, nemusíme mít při vysazování drátovce žádné předsudky.
Foto autor
Často zaměňujeme vřes a vřesovec, stejně tak zlatici a zlatý déšť. U druhého příkladu by mohla být záměna dost fatální. Proč?
Květiny, které kvetou hlavně koncem léta a na podzim, vysazujeme v okrasných zahradách méně často než druhy kvetoucí na jaře nebo v létě. Proč?
Kdo chce v pěstební nádobě vytvořit něco méně tradičního, může využít i nízké vřesovištní rostliny a sesadit je s dalšími druhy miniaturních rostlin.
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
