Teplé slunné dny, které přicházejí uprostřed zimy a trvají až týden, mohou způsobit mírné proudění mízy a to hlavně na osluněných a ohřátých stranách kmenů.
K největšímu ohřevu dochází kolem 14. hodiny ve směru od jihu až jihozápadu.
Teplotní rozdíly mezi slunečným dnem a mrazivou nocí však mohou přesáhnout i třicet stupňů a způsobit otevřené nebo skryté praskliny v kůře.
Během jara se potom v těchto otevřených ranách objeví výron mízy u jádrovin a klejotok u peckovin. Jak kmen roste, trhliny se zvětšují. Praskliny infikují spory dřevokazných hub, hrozí následky například v podobě nektriové rakoviny, a zkáza stromu pokračuje.
Patogenní houba Neonectria ditissima způsobila nektriovou rakovinu jabloně; foto J. Rod
Kmeny ovocných stromů chráníme před jarními slunečními paprsky bílým nátěrem kmenů, nebo lépe opřenými prkny nebo podobným zastíněním.
Takové situaci se lze bránit:
Půdy, které jsou bohatě zásobené humusem, méně podléhají teplotním výkyvům, což se také výrazně projevuje na rostlinách.
Mrazová deska na kmeni ořešáku; foto J. Rod
Toto poškození se týká nejen ovocných dřevin – jabloní, třešní a višní, švestek, meruněk –, ale i okrasných sakur, vrb kalin a dalších.
Zdroj časopis Zahrádkář
Relativně časté biotické poruchy způsobují povětrnostní podmínky. Chlad způsobuje tzv. chladové poškození, obávaná je újma zaviněná mrazem.
I lehký sněhový poprašek vykouzlí půvab zimní zahrady. Vyniknou stálezelené rostliny, jehličnany, koruny stromů, keře i ploty. Krásu odpočívající flóry umocní jinovatka či mráz.
Zajíci, králíci nebo srnky mohou poškodit kmínky mladých stromů do té míry, že bývá problematické dřeviny zachránit. Ožerky je třeba co nejrychleji ošetřit proti vysychání.
Půda má mít dobrou strukturu, dlouhodobý a živný humus, vyváženou zásobu živin, kyprou ornici. Potřebuje být dobře provzdušněná, udržet vláhu a výživu pro kořeny.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
Příjemný den,
děkuji za důležitý článek. Mám osobní zkušenost z vlastních chyb. Na jabloni Wealthy nikdy žádná mrazová deska nebyla, na jabloni Zvonkové jsou časté (oba stromy rostou vedle sebe). U Zvonkového vznikla první mrazová deska na kmeni. Tomu se bráním prknem z jižní strany. Druhá vznikla bohužel na kosterní větvi s rozvětvením – prkno nelze použít. V tomto případě používám silně ředěný bílý akrylát.
Odchlípnutou kůru mrazové desky jsem odříznul ostrou žabkou až na živé vodivé pletivo, vydezinfikoval kuchyňským octem (velmi starý recept Rádce z předměstí je dnes už asi zastaralý) a natřel šedým stromovým balzámem (opět na bázi akrylátu – nikoli pryskyřice!). Obě rány se po několika málo letech zcela zavalily a strom roste zdravě dále.
Milan C.