Písčitá půda: I mokrá je dobrá pro hnojení, kypření, mulčování
11. 9. 2021V Česku se písčité oblasti vyskytují hlavně na jihu Moravy a na východě Čech. Za výhodu lze pokládat, že písčitá půda se dá dobře obdělávat suchá i vlhká.
Půda má mít dobrou strukturu, dlouhodobý a živný humus, vyváženou zásobu živin, kyprou ornici. Potřebuje být dobře provzdušněná, udržet vláhu a výživu pro kořeny.
Cíleně ovlivňovat růst a vývoj rostlin lze nejlépe minerálním hnojením. To by však mělo být pouze doplňkem základního organického hnojení. V půdách bohatých na humus je potřeba jen minimum minerálního hnojení. K tomu nám poskytne nejpřesnější informaci rozbor půdy, který je vhodné opakovat po 4–5 letech.
Jedním z velmi dobrých a levných způsobů jak dosáhnout půdy s dobrou strukturou, dostatečným množstvím humusu a přijatelných živin je zelené hnojení. Zelené hnojení není v podstatě formou hnojiva (kromě bobovitých rostlin, které poutají dusík), nýbrž možností, jak zlepšovat půdu. K zelenému hnojení lze používat různé rostliny, které mají rozdílný vliv na půdu, neboť hluboko koření, aksamitník a měsíček mohou potlačovat háďátka. Bobovité rostliny (hrách, fazol, vikev, jetel vlčí bob) jsou důležitými dodavateli dusíku pro zahrádku.
Další zajímavý a velice efektivní způsob jak zlepšit úrodnost půdy je vermikompostování. Pojem vermikompostování je odvozen od latinského slova vermis což znamená červ. V procesu se využívá vzájemného působení žížal a mikroorganismů. Žížaly zabezpečují fragmentaci a provzdušňování zpracovaného materiálu. Tím poskytují vhodné podmínky pro rozvoj mikroorganismů, které intenzivně pokračují v přeměně organické hmoty a uvolňování živin. Díky činnosti žížal odpadá pro zahrádkáře fyzicky náročné překopávání kompostového bioodpadu.
Správná sklizňová zralost nastává zpravidla při snadné odlučitelnosti stopky od větévky. Jsou však odrůdy u kterých to neplatí, potom se hodnotí ostatní znaky: barva jadérek, vybarvení slupky a i větší propad plodů za bezvětří.