Očkování růží je poměrně snadné, mnoho zahrádkářů jej považuje za jednu z nejzajímavějších činností. Důležité je, aby podnož byla dobře zakořeněná.
Očkování na tzv. spící očko je způsobem vegetativního množení. Ušlechtilý výhon vyroste na podnoži až v příštím roce. Růže očkujeme na výhony (krčky) o síle prstu v termínu od poloviny července do srpna.
Osm dní před očkováním zkrátíme výhony, ze kterých budeme brát očka. Tak dosáhneme lepšího vyzrání oček.
Týden před termínem očkování důkladně zalijeme podnože, aby byly později v plné míze a kůra se snadno odlupovala.
Dobrého výsledku dosáhneme, pokud celou techniku očkování zvládneme během několika vteřin, kdy nestačí oschnout kambiální vrstvy na podnoži ani na přikládaném očku. Z tohoto důvodu je dobré volit méně slunný den.
Očkováním na tzv. spící očko lze rozmnožovat kromě růží i další okrasné dřeviny: javory (Acer), okrasné jabloně (Malus), šeříky (Syringa), jeřáby (Sorbus), břízy (Betula), lípy (Tilia).
Foto I. Dvořák
Otázka: Rád bych si sám namnožil plodovou růži. Líbí se mi nejen její šípky, ale i květy. Jaký postup byste zvolil?
Zejména mnohokvěté a miniaturní růže se daří množit zelenými řízky. Metodu však můžeme s úspěchem použít také u velkokvětých čajohybridů.
Pokud podzimní vysazení keřových růží nestihneme nebo přijde zima dříve, je pak vhodnější růže založit na chráněném místě a vysadit je až na jaře.
Oblibu historických růží můžeme připodobnit k přízní, které se těší starožitností. I některé růže jsou dnes živými svědky časů dávno minulých.
Truhlíkové a nádobové květiny začneme v červnu přihnojovat. Většinou jsou totiž spotřebovány živiny v substrátu, do kterého byly na jaře přesazeny. Nejlepší jsou hnojiva podporující kvetení v dávkách asi 0,2% roztoku jednou týdně.
