Pokud podzimní vysazení keřových růží nestihneme nebo přijde zima dříve, je pak vhodnější růže založit na chráněném místě a vysadit je až na jaře.
Nakoupené keře dobře prohlédneme. Jsou-li sušší, namočíme je na několik hodin do vody.
Pro výsadbu keřových růží vyryjeme jámu asi 30 cm v průměru s podobnou hloubkou.
Poškozené kořeny odstřihneme, nadzemní část však nezkracujeme – tuto práci je vhodnější udělat na jaře.
Kořeny v jámě rovnoměrně rozprostřeme a zasypeme, nejlépe dobrou půdou s příměsí kompostu.
Zejména u nově vysázených růží je vhodné i překrytí chvojím, které ochrání mladé výhony před nadměrným sluncem.
S výsadbou stromkových růží raději počkáme na jaro. V jejich případě je to vhodnější termín.
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Pro okrasné dřeviny a růže je stejně důležitá příprava půdy před výsadbou a ošetření při výsadbě jako pro ovocné stromy a keře.
Oblibu historických růží můžeme připodobnit k přízní, které se těší starožitností. I některé růže jsou dnes živými svědky časů dávno minulých.
Trvalky se liší i délkou života. Vytrvalejší rostliny mají pro svůj delší věk genetické předpoklady, ale je třeba jim poskytnout stanoviště s kvalitou odpovídající nárokům kultivaru.
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, někdy i na sněhu.
