Keř aronie sice není na první pohled nápadný, ale stačí si jen počkat na podzim. Pak hraje barvami a je plný černých jedlých malviček.
Drobné ovoce zažívá zlaté časy a není se čemu divit. Mnoho z těchto rostlin totiž lze považovat bez ostychu za druhy okrasné, navíc každý rok vyprodukují zdravé plody. Tento případ se týká i temnoplodce černoplodého (Aronia melanocarpa) zvaného také aronie nebo černá jeřabina. Koncem srpna nebo začátkem září na tomto keři dozrávají černofialové malvičky plné cenných látek, z nichž si můžeme vyrobit skvělý džem, sirup nebo třeba netradiční bylinný čaj.
Aronie patří nejen na naše zahrady, ale také do volné krajiny.
V jarním období kvete celkem nenápadnými bílými květy a během léta jsou její listy tmavě zelené. Jenže ta pravá krása se rozehraje především v době zralosti plodů a na barevný ohňostroj se těšíme hlavně na podzim. Tehdy se listy přebarví do oranžovorůžových barev.
Aronie dozrává v závislosti na odrůdě od srpna do začátku října
Nás budou tentokrát více zajímat tmavé plody tohoto severoamerického keře, který se často také roubuje na kmínek. Pak má podobu menšího stromku, který lemuje některé naučné stezky s ovocnou tematikou.
Černé malvičky se dají jíst v čerstvém. Připravme se ale na silně natrpklý dozvuk, který není pro každého zrovna ideální. Zatímco pro někoho jsou antioxidační lahůdkou plnou vitaminů, jiní si dají příští rok raději zajít chuť. Pokud nám přeci jen natrpklý charakter plodů vadí, vyzkoušet můžeme recepty založené na přídavku cukru, jako jsou džemy nebo sirupy.
Plody mají mírně natrpklou chuť i po tepelném zpracování
Proč si tyto plody zpracovat a uchovat na později? Mají totiž velký přínos pro zdraví díky obsahu cenných látek. Obsahují velké množství vitaminu C, vitaminy skupiny B, flavonoidy, karoten, různé minerální látky a také rutin známý spíše jako vitamin P. Právě poslední zmíněný vitamin je účinný proti žaludečním vředům, vysokému krevnímu tlaku i arterioskleróze. Má celkově pozitivní vliv na imunitu.
Aronii stojí za to zařadit do jídelníčku jak v čerstvém, sušeném tak i tepelně zpracovaném stavu.
I po tepelném zpracování plody obsahují velké množství cenných látek. Jejich výhodou je, že při dobrém uskladnění v chladné místnosti plody vydrží poměrně dlouho.
Plody, které sklidíme v plné zralosti, je možné sušit do zásoby. K tomuto účelu se bude hodit především sušička na ovoce. Pokud ji nemáme, lze malvičky sušit i na sítech v teplé místnosti nebo na topení. Je dobré zmínit, že období dozrávání různých odrůd se může značně lišit. Některé dozrávají třeba i začátkem října.
Sušené plody lze konzumovat samotné nebo s jiným sušeným ovocem ze zahrady. Je to ovšem také skvělý doplněk bylinných čajů. Dobře si sednou s plody rakytníku nebo s plody růže šípkové. Čaj je vhodné doplnit i jinými zelenými bylinami, které zmírní výraznou, až nakyslou chuť plodů a rozšíří působnost na naše zdraví.
Doma vyrobený džem z aronie může být skvělým dárkem
Dalším ideálním způsobem zpracování jsou džemy. Ty lze přidávat do moučníků nebo jako náplň do buchet a jiných pamlsků. Cenné látky v aronii lze také zachovat v podobě sirupů vyráběných metodou zastudena nebo povařením, kdy mají vyrobené sirupy mnohem delší trvanlivost. Plody černého jeřábu lze přidat i do ovocné směsi pečeného čaje, kde bude jejich mírně natrpklá chuť působit zajímavě a bude se doplňovat s plody sladší chuti.
Co mít na paměti!
Konzumaci sušených plodů by se měly vyhnout těhotné a kojící ženy. Sušené plody lze naopak užívat jako prostředek proti průjmu v množství ½ až 1 celé čajové lžičky denně.
Sirup z aronie se zázvorem
Připravíme si velkou sklenici o objemu asi 3–4 l. Plody nasekáme nahrubo nožem, citrusy a zázvor nakrájíme na plátky. Do sklenice dáme asi 3cm vrstvu plodů, na které nasypeme stejnou vrstvu cukru, kterou pak zakryjeme plátky citrusů a zázvoru. Takto postupujeme do spotřebování všech surovin. Sklenici uchováváme v pokojové teplotě mimo sluneční paprsky. Každý den s ní zatřepeme, aby se ingredience promíchaly. Asi po třech dnech sirup scedíme a nalijte do sirupové sklenice. Tu pak uchováváme v lednici. Po otevření co nejdříve spotřebujte.
Nejdříve rozdrtíme plody arónie a smícháme je s vodou. Následně necháme asi 10 hodin odležet. Po uplynutí doby šťávu přecedíme. Necháme stát, aby se oddělila pevná část šťávy, kterou z tekutiny odeberte. Poté zahřejeme a rozpustíme cukr s kyselinou citronovou. Po spojení sirup plníme do vypařených sirupových sklenic.
Džem z aronie má charakteristickou barvu i chuť
Plně zralé plody propláchneme studenou vodou, dáme do hrnce, podlijeme vodou a následně je rozvaříme. Po změknutí doporučujeme propasírovat přes hustý cedník. Propasírovaný protlak opět vaříme. Asi po 15 minutách do něj přidáme cukr s pektinovým přípravkem a kyselinu citronovou. Džem mícháme za stálého varu až do té doby, než zhoustne. Ještě horký nalijeme do marmeládových sklenic, které pak obrátíme dnem vzhůru.Bylinková směs s aronií jako prevence nachlazení
Na přípravu konvice o objemu 1 l budete potřebovat 2 vrchovaté polévkové lžíce směsi. Pro doslazení lze použít květový med, který přidáme po mírném vychladnutí nápoje. Čaj lze pít i studený. Směs zalijeme horkou vodou a necháme 5–8 minut louhovat. Obsažené koření má zahřívací účinky, proto se směs doporučuje především pro pití během podzimu a zimy.
Foto autorka
Malé kulaté malvičky aronie dozrávají v okolících. Sklízíme je během září. Zralé vydrží na keři či stromku dlouho do zimy.
Při výběru odrůdy bychom měli vzít v úvahu vlastnosti aronie, jako je výška keře, úrodnost keře, velikost malviček, šťavnatost.
Nenáročná a přitom mimořádně nutričně hodnotná. Aronie je taková. Přečtěte si, proč černá jeřabina patří do zahrady.
K vyhledávaným ovocným dřevinám patří i temnoplodec černoplodý neboli aronie, známá též jako černý jeřáb.
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
